O co jde na Golanských výšinách? Kdo je kontroluje, má zásadní výhodu

Jen několik hodin po pádu režimu Izraelci obsadili Hermon, nejvyšší horu Sýrie. Tato strategicky významná hora s výškou 2814 metrů nabízí jedinečný rozhled na okolní území, zahrnující Libanon, Sýrii i Izrael. Díky své poloze umožňuje nejen efektivní kontrolu nad případnou nepřátelskou aktivitou, ale také usnadňuje elektronické sledování a monitorování situace v širokém okolí.

V prvních dnech po pádu režimu Bašára Asada izraelská armáda provedla až 480 útoků na strategicky významné cíle po celé Sýrii. Tyto operace měly za cíl výrazně oslabit vojenské kapacity Sýrie a zničit klíčové zásoby zbraní, které by mohly být využity v budoucích konfliktech. Od té doby napětí v regionu dále eskaluje, přičemž Izrael schválil ambiciózní plán na rozšíření osad na Golanských výšinách, které okupuje již od roku 1967.

Premiér Benjamin Netanjahu označil tento krok za klíčový „v době války a otevření nové fronty se Sýrií“ a zdůraznil odhodlání Izraele posílit svou přítomnost v této strategicky významné oblasti. Izraelský ministr obrany Israel Katz dal rozkaz k vytvoření „sterilního obranného pásma“ na jihu Sýrie a dodal, že si izraelské jednotky nezachovají trvalou přítomnost.

Na druhé straně syrský faktický lídr Ahmad al-Šaraa v neděli jednal s vyslancem OSN o nutnosti revize plánů stanovených Radou bezpečnosti OSN v roce 2015, které nyní nabývají na naléhavosti v kontextu rostoucího napětí.

Golanské výšiny sehrály zásadní strategickou roli během Jomkippurské války v roce 1973. Syrská armáda využila tuto oblast jako klíčový bod pro svou ofenzívu, která měla za cíl proniknout na sever Izraele, zatímco Egyptští spojenci současně útočili na jihu přes Suezský průplav. Syrské jednotky tehdy nasadily rozsáhlé množství tanků a pěchoty, přičemž boje o Golany se staly jednou z nejintenzivnějších částí konfliktu.

Plán operace a její provedení byly úzce spjaty s tehdejším syrským prezidentem Háfizem al-Asadem, otcem nedávno svrženého Bašára Asada. Háfiz al-Asad byl jedním z hlavních architektů syrské strategie a Jomkippurská válka představovala jeho pokus o zvrácení izraelské kontroly nad Golanskými výšinami, které Izrael obsadil již během Šestidenní války v roce 1967.

Přestože Syřané zpočátku dosáhli dílčích úspěchů, izraelská armáda dokázala jejich postup zastavit a následně zahájit protiútok, který zajistil Izraeli trvalou kontrolu nad tímto strategickým územím.

Údolí, kde k zásadní bitvě došlo, se dnes přezdívá „Údolí slz“. Izraelci v jedné z největších tankových bitev od druhé světové války ztratili až osm desítek tanků Sho’t Kal (modifikovaný britský Centurion, pozn. red.) přičemž Syřané přišli asi o tři stovky sovětských tanků T-55 a T-62.

Co jsou Golanské výšiny a proč jsou tak důležité?

Golanské výšiny, skalnatá plošina o rozloze přibližně 1 000 km², se rozprostírají v jihozápadní Sýrii, přibližně 60 kilometrů od hlavního města Damašku. Oblast je známá nejen svým strategickým významem, ale také dramatickými změnami v jejím statusu během posledních desetiletí.

Od konce Šestidenní války v roce 1967, kdy Izrael porazil sousední státy včetně Sýrie, jsou Golanské výšiny pod faktickou kontrolou Izraele. V roce 1981 pak Izrael jednostranně přijal zákon o anexi tohoto území, čímž Golanské výšiny formálně začlenil do svého státu. Informoval o tom například server Independent.

Tato anexe však nebyla nikdy mezinárodně uznána – Rada bezpečnosti OSN reagovala rezolucí, která Golanské výšiny označila za okupované území a samotnou anexi prohlásila za „neplatnou bez mezinárodněprávního účinku“.

Tato anexe však nebyla mezinárodně uznána – Rada bezpečnosti OSN Golanské výšiny označila za okupované území a samotnou anexi prohlásila za „neplatnou bez mezinárodněprávního účinku“.

Příměří mezi Izraelem a Sýrií bylo uzavřeno v roce 1974 po sérii vojenských střetů, včetně Jomkipurské války v roce 1973, kdy Sýrie neúspěšně usilovala o návrat tohoto území. Na linii příměří byla od té doby rozmístěna pozorovatelská mise OSN (UNDOF), která má monitorovat situaci a předcházet eskalaci konfliktů.

Navzdory příměří a mezinárodnímu tlaku zůstávají Golanské výšiny místem strategického a vojenského významu. Region poskytuje Izraeli významnou kontrolu nad vodními zdroji (včetně zdrojů řeky Jordán) a jeho nadmořská výška umožňuje dohled nad širokým okolím, což je z vojenského hlediska klíčové. Pro Sýrii mají Golanské výšiny nejen strategický, ale také symbolický význam, což dále komplikuje jejich status.

Symbol pro Sýrii i mezinárodní společenství

Golanské výšiny byly před jejich ztrátou v roce 1967 integrální součástí syrského území. Přestože oblast nebyla hustě osídlena, byla důležitou součástí syrského národního prostoru. Ztráta tohoto území v důsledku Šestidenní války je vnímána jako národní ponížení, které podkopalo suverenitu Sýrie.

Před okupací byly Golanské výšiny, ač ne tolika, domovem syrských obyvatel, včetně drúzských komunit, které mají v Sýrii historicky významné postavení. I dnes část obyvatel Golan nadále udržuje kulturní a historické vazby na Sýrii. Golanské výšiny se staly symbolem boje proti Izraeli a jeho expanzi v regionu. V syrské politické a veřejné rétorice jsou často připomínány jako příklad nespravedlnosti a nelegitimních izraelských praktik.

Důležitým faktorem je fakt, že mezinárodní společenství anexi Golan nikdy neuznalo. Tím pádem je syrský nárok značně posílen. Zejména v době vlády rodu Asadů byly výšiny důležitým nástrojem propagandy; nárok na jejich návrat pod syrskou suverenitu byl používán k posilování národní jednoty a odvracení pozornosti od domácích problémů – značná část jich skutečně zůstala přehlížena až do doby pádu Bašárova režimu.

Témata:  Sýrie,  Bašár Asad,  Golanské výšiny