Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu ozbrojeným zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.

O plánovaném jednodenním cvičení v Tchajwanském průlivu informoval minulý týden čínský prezident Si Ťin-pching. S oznámením přišel na velkolepé přehlídce čínské námořní flotily, které se v Jihočínském moři zúčastnilo 48 plavidel, 76 helikoptér, stíhaček a bombardérů a více než 10.000 námořníků.

Mluvčí tchajwanského ministerstva obrany dnes uvedl, že Peking se snaží význam manévrů v Tchajwanském průlivu zveličit, aby vyvolal strach mezi obyvateli Tchaj-wanu. "Čínská komunistická strana se uchyluje k lacinému slovnímu zastrašování a řinčení zbraní v naději, že vyvolá paniku," řekl mluvčí.

Vztahy mezi Pekingem a Tchaj-pejí se zhoršily poté, co byla v roce 2016 zvolena tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen. Ta je představitelkou tchajwanské Demokratické pokrokové strany (DPP), jež je tradičně vnímána jako síla prosazující nezávislost Tchaj-wanu na pevninské Číně či minimálně zachování současného stavu.

Minulý měsíc Čínu pobouřil americký zákon posilující vztahy s Tchaj-wanem. Nový zákon umožňuje představitelům USA cestovat na Tchaj-wan a jednat s tamějšími představiteli a naopak. Peking následně vyzval Washington, aby tyto oficiální cesty zastavil a neohrožoval jimi čínsko-americké vztahy.