reklama

Nebude to jednoduché, pro první dlouholetý unijní rozpočet po britském odchodu z EU totiž komise plánuje některé významné změny.

Jako nejspornější se zřejmě ukáže plán podmínit přístup k penězům stavem právního státu v členských zemích unie. Kvalitní a nezávislé soudnictví má podle komise mít klíčový význam pro "řádné finanční řízení". Návrh, který by měl být představen také dnes, je ale někdy chápán jako snaha komise získat "bič" na státy jako Polsko nebo Maďarsko.

Dnes by měl být také předložen návrh, jak zajistit nové příjmy do unijního rozpočtu v situaci, kdy odchod Británie znamená každoroční výpadek okolo 13 miliard eur (asi 325 miliard Kč). Ten z úspor zcela zaplnit nepůjde, EU chce navíc financovat kromě tradičních politik také řešení "nových výzev", od migrace přes lepší společnou obranu a bezpečnost až po lepší podporu hospodářského růstu.

Komise by tak dnes mohla navrhnout nejen mírně vyšší příspěvky 27 po brexitu zbývajících členských zemí bloku, ale také některé nové "vlastní zdroje". Zmiňovány bývaly v minulosti například daň z plastu či z obchodování s emisními povolenkami.

Podrobnosti své představy víceletého unijního rozpočtu bude komise zveřejňovat v následujících týdnech. Samostatně například detaily nové zemědělské politiky či pro ČR a další země ze středu a východu EU významné politiky soudržnosti. U nich se čeká návrh na rozšíření kritérií z nynějšího výkonu hospodářství třeba o zátěž způsobenou velkou nezaměstnaností či migrací. Peníze by se tak částečně mohly přesunout z východu na jih Evropy.

Evropská komise by ráda konečnou dohodu viděla ještě před volbami do europarlamentu za rok, pozorovatelé i diplomaté to ale pokládají za velice optimistické přání.

reklama