Zemřel Pavel Knihař, dlouholetý příslušník francouzské cizinecké legie

Sedmnáctiletý Knihař se 25. února 1948 účastnil studentské demonstrace, kterou rozehnali příslušníci Lidových milicí. Poté s podobně smýšlejícími spolužáky založil tajnou organizaci Svaz svobodných studentů, která vydávala letáky a časopis Svobodný hlas. V červnu 1948 ho zadržela Státní bezpečnost, vzala do vazby a surově vyslýchala. Knihař byl propuštěn na základě prezidentské amnestie a v srpnu 1948 emigroval na Západ.

Nedlouho poté vstoupil do francouzské cizinecké legie. Rodák z Třeště prošel tvrdými boji v tehdejší Indočíně. Vysloužil si několik vojenských křížů a medailí. Později byl nasazen do bojů v Alžírskuu, na Madagaskaru či atolu Mururoa ve Francouzské Polynésii. Účastnil se zadržení nákladní lodi Lidice, která vezla z Československa zbraně pro alžírskou Frontu národního osvobození.

V roce 1978 odešel do výslužby a byl jmenován rytířem Řádu čestné legie. V roce 1984 byl povýšen do funkce velitele praporu. V roce 2003 byl jmenován důstojníkem Řádu čestné legie a o šest let později i komandérem Řádu čestné legie, což je jedno z nejvyšších francouzských vyznamenání. Ve své vlasti získal jediné ocenění - Cenu Václava Bendy od Ústavu pro studium totalitních režimů. Knihařovy paměti vyšly v nakladatelství Academie pod názvem Legie, můj život.

Francouzská cizinecká legie je jednou z nejznámějších elitních vojenských jednotek na světě. Vznikla jako jednotka zahraničních dobrovolníků původně s cílem chránit francouzské koloniální panství v Africe. Nejprve spíše nahodilé seskupení přistěhovalců z různých koutů Evropy, kteří se za příslib anonymity a žold nechali najmout k vojsku, získalo postupně pevný řád i věhlas. Jednotky cizinecké legie se účastnily obou světových válek, bojovaly v indočínské válce (1946-54) či v Perském zálivu (1990-1991). V posledních letech se účastnily misí mírových sil OSN nebo v Afghánistánu

Témata:  Francie,  Francouzská armáda