Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německá politika s Ruskem se mění, upozorňuje deník

Berlín, ilustrační foto
Berlín, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Berlín/Moskva – Vztahy mezi Západem a Ruskem se s událostmi na Ukrajině a na Krymu značně vyostřily, o čem svědčí i zatím platné protiruské sankce. Německý deník Der Spiegel ale nyní upozorňuje, že se německá politika v tomto ohledu pomalu mění.

Dialog s Ruskem

Deník upozorňuje na setkání německých a ruských obchodních lídrů ve městě Rostock, kde se navzdory zamýšlenému obchodnímu záměru jako výrazná osobnost objevil Sigmar Gabriel, německý ministr hospodářství. Ten zde mimo jiné také pronesl: „Izolace ničemu nepomáhá."

Ve svém projevu zdůraznil, že je třeba pokračovat v dialogu, a s odkazem na jadernou dohodu s Íránem uvedl, že Rusko prokázalo, že může být spolehlivým partnerem. Podotkl, že Rusko a svět jsou na sobě závislé a že nastal čas, aby byly protiruské sankce postupně uvolňovány.

Jak deník připomíná, ještě minulý týden si přitom německá kancléřka Angela Merkelová stěžovala, že na Ukrajině stále neexistuje stabilní příměří a nedochází k plnění Minského protokolu. Uvedla, že to je důvod, proč „nelze očekávat", že by Západ svůj postoj vůči Rusku změnil.

Uvolňování sankcí

„Co ale Merkelová neřekla, je, že její vláda v zákulisí už dávno vytvořila konkrétní plány na postupné uvolňování protiruských sankcích a že by tento proces mohl začít již tento rok," tvrdí deník.

Následně vysvětluje, že ačkoliv současný postoj stanovuje, že sankce budou zrušeny pouze po kompletním naplnění požadavků Minského protokolu, Berlín je ve skutečnosti připraven učinit Moskvě ústupky, pokud na oplátku dojde k pokroku v rámci plnění Minského protokolu.

Takový je například postoj Franka-Waltera Steinmeiera, německého ministra zahraničí, který uvedl: „Můj postoj vždy byl, že sankce samy nejsou účelem. Když dojde k pokroku ohledně implementace Minského protokolu, můžeme se následně bavit o uvolňování sankcí."

USA nesouhlasí

Posun k tomuto postoji lze ale podle deníku pozorovat i u kancléřství, a to navzdory faktu, že Merkelová doposud sankce nekompromisně podporovala.

„V plánu je zrušení původních sankcí výměnou za spolupráci Moskvy ohledně plánovaných místních voleb na východě Ukrajiny. Berlín nechce zrušit ta omezení finančního sektoru, která jsou obzvláště bolestivá pro ruského prezidenta Vladimíra Putina, ani zde není ochota znovu projednávat sankce, které na Rusko bylo uvaleny po anexi Krymu. Ale zrušení omezení cestování, které bylo na určité jednotlivce uvaleno, by mohlo být zváženo," vysvětluje deník.

Jak ale následně připomíná, Evropská komise a její prezident Donald Tusk trvají na tom, že sankce budou nyní znovu obnoveny, protože Minská dohoda není plněna. Se zrušením nebo uvolněním sankcí nesouhlasí ani Spojené státy.

„Nový přístup Berlína vůči Rusku tak není bez rizik. A vskutku – i kdyby se EU jednotně shodla, že bude ve vztazích s Moskvou směřovat tímto směrem, je tu vždy riziko, že Rusko jej prostě odmítne," dodává deník.

Témata:  Rusko Německo

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 18:55

Česko slaví druhé zlato z italské olympiády. Jílek ho přidal ke stříbru

Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.

Zdroj: David Holub

Další zprávy

Volodymyr Zelenskyj na MSC

Významný moment pro Česko: Zelenskyj na MSC poděkoval Pavlovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na bezpečnostní konferenci v Mnichově s projevem, ve kterém se zaměřil na paralely mezi současnou ruskou agresí a historickými událostmi 20. století. Varoval, že ruský prezident Vladimir Putin se pokouší o scénář velmi podobný tomu z roku 1938. Podle Zelenského doufá Kreml v to, že si podmaní část Ukrajiny stejně, jako tehdy nacistický diktátor Adolf Hitler získal část Československa díky Mnichovské dohodě.