Stovky let přežívaly na Sibiři zamrzlé. Co se stane se smrtelnými nemocemi, až led roztaje?

Jíž v roce se 2016, píše BBC, na antrax tedy sněť slezinou zemřel na poloostrově Jamal dvanáctiletý chlapec a dalších dvanáct lidí jím bylo infikováno. Ukázalo se, že se nakazili od soba, který v tajícím permafrostu zřejmě přišel do kontaktu s dávno pohřbenou mršinou, od které se nakazil. Nakonec muselo být utraceno 7000 sobů.  Vědci se obávají, že by se nyní z dávno zapomenutých masových hrobů, které kvůli věčně zmrzlé půdě nemohly být vykopány hlouběji, mohly objevit dávno zapomenuté nemoci.

Například na konci 19. století řadila na Sibiři epidemie neštovic. Její obětí byly pochovávány často narychlo do masových hrobů.  O 120 let později řeka Kolyma právě jeden takový hrob vyplavila. Celá oblast musela být uzavřena do karantény. Naštěstí se výskyt dnes již vymýcené nemoci nepotvrdil. A hrozí nejen spalničky. V masovém hrobě z 19. století byl na Aljašce potvrzen nález viru dýmějového moru. V jiném hrobě pak byly nalezeny zbytky viru španělské chřipky, jejíž epidemie v roce 1918 až 1920 zahubila až 100 milionu lidí.

Vědci se ještě více obávají pravěkých virů, které by se mohly nacházet v mršinách ukrytých v permafrostu po tisíce a tisíce let. V ledovci na Aljašce byla například objevena bakterie stará 32  000 let. Po jeho rozmrazení bakterie ožily.  V jeskyni Lechuguilla v Novém Mexiku, která byla oddělena od světa 4 miliony let byly nalezeny bakterie odolné proti 70% antibiotik.

A to je největší obava virologů. Pokud dojde rozmrznutí i hlubších vrstev mohou se objevit bakterie, proti kterým nebude mít lidstvo obranu. Výzkum a příprava na tuto bobu je jednou z největších výzev moderního lékařství.

Témata:  viry a bakterie,  Sibiř