My že jsme špinaví? Jen čekáme na smrt. Syřanka otevřeně nejen o životě v Evropě

V krátkém filmu nazvaném Flight (Let) se Laura věnuje své tetě a svým dvěma neteřím, Meře a Marii. Ty žijí ve válkou sužované Sýrii a chtějí se za každou cenu dostat do Evropy. „Tady jenom čekáme na smrt.“ říká na začátku filmu Lauřina teta.

„Musíme se vydat přes moře do Athén. Plno lidí při tom zemře, ale je to naše jediná šance. Musíme to zkusit.“ dodává. Celý film se skládá z videí natočených na mobilní telefon nebo VHS kazety a je podkreslen záznamy videochatů mezi Laurou a jejími příbuznými přes aplikaci Skype.

Lauřina teta a její dvě dcery nakonec strastiplnou cestu přes Středozemní moře zvládly. Do Řecka dorazily vyčerpané na pokraji sil, ale živé. Posléze se dostaly až do Švédska, kde nalezly nový domov. Obě neteře se za krátkou dobu dokonce naučily švédsky.

„Jsem hrozně šťastná, že jsem ve Švédsku. Je mi jedno, co mi kdo říká. I když občas slyším, že Syřané jsou špinaví. Jsem hlavně ráda, že jsme to dokázaly.“ říká ve filmu Lauřina teta. Situace ale není tak růžová. Dívky mají problém se začlenit a ve škole se jich ostatní děti straní.

„Vadí mi, když se mě lidé ptají na Sýrii. Někdy je mi z toho až do pláče, protože se mi pořád v noci zdají sny o válce.“ vykládá pro server The Atlantic Maria. „Už dál nechci být Arabkou.“ dodává a ilustruje tím tak, jak moc by chtěla do třídy zapadnout.

Podle filmové kritičky Emily Buderové je film výjimečný tím, že anonymnímu a vzdálenému příběhu syrské občanské války dává tváře a jména konkrétních lidí. Sýrie přitom podle Laury Wadhaové není jen válka a utrpení. „Doufám, že díky Letu diváci uvidí i trochu jinou Sýrii, než jen tu, jakou jim ukazují média ve zprávách.“ říká filmařka.

Témata:  uprchlíci,  Syrská krize,  migrace