Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Španělé stále neví, zda dát Kataláncům volnou ruku

Katalánsko, Barcelona /Španělsko/
Katalánsko, Barcelona /Španělsko/
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Madrid - Ani po zvolení nového katalánského premiéra Quima Torry není jisté, že skončí přímá správa Katalánska španělskou ústřední vládou. Nový regionální premiér dal totiž už najevo, že bude pokračovat v linii svého předchůdce Carlese Puigdemonta, který za snahy o odtržení od Španělska čelí obvinění ze vzpoury. Torra, který dnes za katalánským expremiérem jede do Berlína, chce mít v nové vládě i tři exministry obviněné španělskou prokuraturou rovněž ze vzpoury.

"Základním úkolem této vlády bude dostat opět do úřadu Puigdemonta," prohlásil v pondělí Torra. Puigdemont nyní čeká v Německu na rozhodnutí soudu o vydání do Španělska. Ani Torra ještě není oficiálně katalánským premiérem. Stane se jím až poté, co ho jmenuje král a královský dekret, podepsaný španělským premiérem, vyjde v úředním věstníku Španělska a Katalánska. Pak se bude konat slavnostní uvedení do úřadu, podle katalánských médií to bude někdy koncem tohoto pracovního týdne.

Dnes Torra v místním rozhlase mimo jiné řekl, že bude bojovat za obnovení katalánského ministerstva zahraničí. To vytvořila regionální vláda v lednu 2016, podle Madridu ale v rozporu se španělskou ústavou. Ta rozděluje kompetence mezi centrální vládu a autonomní regiony, ale mezinárodní vztahy či obrana spadají výlučně do kompetence Madridu.

V Berlíně bude Torra s Puigdemontem hovořit o složení nové katalánské vlády, v níž chce mít podle deníku La Vanguardia i tři exministry obviněné ze vzpoury. Dva z nich Jordi Turull a Josep Rull jsou kvůli tomu ve vazbě a třetí Lluís Puig je v Bruselu, kam loni v říjnu uprchl s Puigdemontem.

"Doufám, že se tahle možnost nenaplní. Je zřejmé, že osoby, které jsou ve vazbě či na útěků před justicí, nemohou vykonávat úřad ministra," řekl dnes zástupce španělské vlády v Katalánsku Enric Millo. Podle deníku El Nacional chce Torra místo nepřítomných ministrů pověřit vedením příslušných rezortů zatím zástupce. Millo rovněž připustil, že přímá správa Katalánska Madridem skončit nemusí.

Španělská vláda převzala v bezprecedentním kroku správu Katalánska loni koncem října kvůli snahám vedení tohoto regionu o nezávislost, rozpustila regionální parlament a vyhlásila do něj volby. Ty v prosinci opět vyhráli separatisté. Správa má trvat, dokud nebude ustavena nová katalánská vláda a dokud toto ustavení nevyjde v úředních věstnících.

K pokračování přímé správy už vyzval Albert Rivera, lídr strany Ciudadanos, díky níž má španělská vláda většinu v parlamentu a která je nyní v průzkumech nejsilnější španělskou stranou. Premiér Mariano Rajoy se s Riverou setká ve čtvrtek, už dnes jednal o Katalánsku se šéfem socialistů Pedrem Sánchezem. Shodli se, že budou "bránit ústavní pořádek" proti "extrémnímu a xenofobnímu" kurzu katalánského premiéra Torry. Tedy že zakročí, pokud nová katalánská vláda bude porušovat ústavu.

I když přímá správa Madridu nad Katalánskem skončí, bude zřejmě španělské ministerstvo financí nadále kontrolovat katalánské finance. K tomu přistoupilo loni v létě v souvislosti s referendem o nezávislosti, které na 1. říjen chystala (a poté i uspořádala) katalánská vláda.

Zástupce Madridu v Katalánsku Enric Millo, který funkci danou španělskou ústavou zastává od listopadu 2016, dnes také kritizoval Torrovu cestu za Puigdemontem do Berlína. "Doufám, že si ji platí z vlastní kapsy," řekl Millo s tím, že jinak by to bylo zneužití veřejných peněz.

Témata:  Španělsko Katalánsko politici Barcelona

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.