Během prvních 129 dní letošního roku dosáhlo břehů Evropy 24 502 migrantů z Afriky a Blízkého východu. Oproti předchozím rokům jde o podstatně nižší číslo, za stejné období totiž v roce 2017 dorazilo 53 979 migrantů a o rok dříve dokonce 187 569 migrantů. Jak se k nim ale staví Evropa a kde se v pomyslném žebříčku starostlivosti nachází Česko?
Statistiky OSN ukazují, že v posledních měsících dorazí každý týden do Evropy zhruba 1500 uprchlíků. Poslední data pocházející z neděle uvádí, že letos do Evropy připlulo celkem 29 758 migrantů, z toho 24 502 během prvních 129 dní. Dalších 628 cestou zemřelo nebo se ztratili neznámo kam.
Přesto počet migrantů mířících do Evropy nezadržitelně klesá. Statistiky ukazují, že krize se začala stupňovat v roce 2014, kdy dorazilo 216 054 uprchlíků. O rok později dosáhl počet příchozích vrcholu a během roku 2015 dorazilo ke břehům Evropy neuvěřitelných 1 015 078 migrantů.
Situace se začala lámat v roce 2016. Za prvních 129 dní totiž dorazilo do Evropy zhruba stejné množství migrantů, jako za celý zbytek roku. Statistiky ukazují, že během prvních 129 dní Evropy dosáhlo 187 569 uprchlíků, výsledné číslo za celý rok ale ukazuje příchod 362 753 migrantů.
O poznání lepší byla situace v roce 2017. Do Evropy připlulo už pouze 172 301 migrantů. O polovinu méně než v roce před tím. Podle odhadů by letošní číslo mohlo být ještě menší a migrační krize by tak mohla být zažehnána.
Ačkoliv počet migrantů přicházejících do Evropy klesá, úmrtnost na cestě se nijak závratně nemění. V roce 2014 zemřelo nebo se ztratilo cestou do Evropy 3358 migrantů, v roce 2015 to bylo už 3771, o rok později dokonce 5096 a loni zemřelo nebo zmizelo 3139 migrantů.
Rok 2018? Vede Sýrie i Tunis
V letošním roce do Evropy nejčastěji míří uprchlíci ze Sýrie, kteří tvoří 19 procent všech příchozích migrantů. 10 procent uprchlíků dále pochází z Iráku, 9 procent z Tunisu, 8 procent příchozích jsou Eritrejci, 5 procent lidí míří z Guiney, a naopak z Mali nebo Afghánistánu jde jen o 4 procenta.
Většina z migrantů přitom stále využívá ty nejfrekventovanější migrační trasy, tedy přes Středozemní moře do Itálie, Řecka nebo Španělska. Jen naprosté minimum lidí přichází do Evropy po souší z Turecka.
Kašleme na kvóty i migraci
Na základě dostupných údajů OSN také vypracovává přehled přemístěných migrantů. Monitoruje tak, které země přijali kolik uprchlíků ať už na základě kvót, nebo na základě snahy vypomoci nejhůře zasaženým zemím.
Nejaktivnější je v tomto ohledu Německo, které přijalo z Řecka a Itálie přes 10 000 migrantů. Daleko za ním je Francie, která přijala necelých 5000 migrantů a Švédsko s třemi tisíci přesídleními.
Aktivní jsou také Nizozemsko, Belgie, Norsko, Portugalsko nebo Švýcarsko, které přijaly jeden až tři tisíce migrantů z Itálie a Řecka.
Nejhůře si naopak stojí Lichtenštejnsko, které přijalo pouze 10 migrantů, Česká republika, která jich přijala 12, a Slovensko, které přijalo 16 uprchlíků. V těsném závěsu leží Rakousko, to přijalo celkem 41 migrantů.
Témata: uprchlíci, Česká republika, OSN (Organizace spojených národů)
Související
22. srpna 2024 10:08
16. srpna 2024 14:03
14. srpna 2024 13:07
14. května 2024 16:37
13. května 2024 16:44
15. dubna 2024 15:01