Strach z italské vlády se šíří, obavy mají i ekonomové

Původně soupeřící populistické strany - protiimigrační a euroskeptická Liga, označovaná za krajně pravicovou formaci, a protestní Hnutí pěti hvězd (M5S) - se ve vládním programu vyhnuly výrokům z původního návrhu, kde se volalo po řešeních pro země, které chtějí opustit eurozónu. V rámci svých, často protichůdných, agend se ovšem dohodly na vyšších výdajích, které by ještě prohloubily zadlužení Itálie. To je po Řecku druhé největší v rámci Evropské unie.

"Neschopen slova" byl nad programovými návrhy podle svého vyjádření bývalý vysoce postavený ekonom Lorenzo Codogno. Podle něj odrážejí "složitý vztah (stran) k Evropě". "I když zmírnily protievropskou rétoriku..., nastíněné plány Itálii jasně vedou do konfrontace s Bruselem," dodal Codogno. Ten v současné době vede poradenskou společnost LC Macro Advisers.

Vládní program byl poprvé nastíněn minulý týden. Závazný bude, pokud jej v následujících hodinách či dnech schválí prezident. Zahrnuje plán zřízení základního nepodmíněného příjmu pro chudé Italy a dvě sazby rovné daně. Strany také chtějí zrušit plánované zvýšení daně z obratu a odstranit některé daně z pohonných hmot. Nejvíce obav pak u mnohých vyvolává zrušení těžce vybojované důchodové reformy, kterou schválil minulý parlament.

Analytici náklady odhadují na 170 miliard eur (4,4 bilionu Kč), což představuje deset procent hrubého domácího produktu (HDP) Itálie. O tuto částku by se zvýšilo již tak hluboké zadlužení země, které v současnosti činí 2,1 bilionu eur, respektive 132 procent HDP. Pro srovnání: americký státní dluh odpovídá zhruba 105 procentům HDP a Německo dluží v přepočtu 68 procent svého HDP.

Výnosy desetiletých italských vládních dluhopisů, jejichž vývoj odráží důvěru investorů ve schopnost země dostát svým závazkům, se proti minulému měsíci zvýšily ze zhruba 1,74 procenta na 2,29 procenta. To je sice prudký nárůst, díky politice Evropské centrální banky (ECB) je to ale pořád velmi nízká hodnota. ECB totiž tyto dluhopisy skupuje. Když se finanční trhy v roce 2011 obávaly, že Itálie bude nucena opustit eurozónu, vyšplhal se výnos až na sedm procent.

Řím nyní vynakládá na obsluhu státního dluhu ročně asi 60 miliard eur. Pokud by nastal nejhorší scénář a země by přestala být schopna své dluhy splácet, mohlo by vyjít najevo, že jsou příliš vysoké i na to, aby jí s nimi mohli pomoci její evropští partneři. Zadlužení Itálie je téměř sedmkrát větší než zadlužení Řecka, připomíná AP.

Předseda Evropské lidové strany (EPP) Manfred Weber v pondělí agentuře DPA řekl, že Liga a M5S "si hrají s ohněm", protože Itálie je velmi zadlužená a "iracionální či populistické kroky by mohly způsobit novou krizi eurozóny". EPP je největším politickým uskupením v Evropském parlamentu. Předseda Ligy Matteo Salvini tyto obavy odmítl.

Témata:  EU,  Itálie,  ekonomika