Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Děti se nerodí, lidé stárnou. Slovensko má problém

Bratsilava, Slovensko - Národná rada SR
Bratsilava, Slovensko - Národná rada SR
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Bratislava - Slovensko loni zaznamenalo nižší přirozený přírůstek obyvatel než v roce 2016, kdy dosáhl nejvyšší úrovně od roku 2011. Populace země pod Tatrami dál stárne, polovina populace byla v loňském roce poprvé starší 40 let. Informoval o tom dnes slovenský statistický úřad.

Slovensko mělo na konci loňského prosince 5,443.120 obyvatel, což je nejvíce od vzniku státu v roce 1993. Ve srovnání s předchozím rokem to je nárůst o 7777 lidí. Více než polovinou se na růstu počtu obyvatel podílel přirozený přírůstek, který se ale meziročně snížil o více než pětinu na 4055 obyvatel. Prostřednictvím zahraniční migrace počet obyvatel Slovenska loni vzrostl o 3722 lidí.

"Změny věkové struktury jednoznačně ukazují na intenzivní stárnutí slovenské populace," řekl předseda statistického úřadu Alexander Ballek. "Stárnutí populace se projevuje zvyšováním podílu osob v poproduktivním věku a snižováním podílu dětské složky. Populační stárnutí představuje pro Slovensko jednu z největších společenských výzev," dodal.

Podle Balleka na 100 dětí ve věku do 14 let na Slovensku připadlo již 99 obyvatel ve věku 65 let a starších. Průměrný věk v zemi vzrostl na 40,6 roku. Statistici odhadují, že Slovensko se postupně zařadí v EU mezi státy s nejstarší populací.

Podíl rozvodů na počtu uzavřených sňatků loni na Slovensku klesl na nejnižší úroveň od roku 1993. V zemi bylo v loňském roce uzavřeno nejvíce sňatků v její novodobé historii.

Za 25 let od vzniku samostatného Slovenska se prodloužil průměrný věk obyvatel o 6,5 roku, zvýšila se i naděje dožití. Porodnost na Slovensku se celé zmiňované období držela pod hranicí takzvané prosté reprodukce, byť loni byla nejvyšší od roku 1995, i kvůli odkládání mateřství do vyššího věku.

Témata:  Slovensko lidé

Související

Aktuálně se děje

19. července 2025 19:59

Nutnost nebo obrovské plýtvání? Extrémní počasí zhoršuje i praktika běžná v Česku

Fosilní průmysl během loňského roku vypustil do atmosféry dalších 389 milionů tun emisí uhlíku kvůli zbytečnému spalování zemního plynu při těžbě ropy. Vyplývá to z nové zprávy Světové banky, která označuje tuto praxi za „obrovské plýtvání“ energií s dopady srovnatelnými s ročními emisemi Francie. Flérování, neboli spalování přebytečných plynů na havarijní pochodni (fléře), je přitom běžnou praxí i v Česku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy