reklama

Itálie nepovolila lodi s více než 600 migranty zakotvit v jednom ze svých přístavů a požádala Maltu, aby plavidlo přijala. Malta to vzápětí odmítla, což Italy pobouřilo.

"Malta nikoho nepřijímá. Francie lidi na hranici posílá zpět, Španělsko chrání svou hranici se zbraněmi... Ode dneška bude Itálie také říkat ´ne´ obchodování s lidmi a byznysu nelegální imigrace," uvedl italský ministr vnitra Matteo Salvini na facebooku.

Itálie přitom dokázala počet migrantů mířících do Evropy snížit už v minulosti. Oficiálně toho dosáhla zlepšenou spoluprací s libyjskou pobřežní stráží, podle odborníků ale větší roli hráli libyjští váleční vůdci, kteří donutili místní lidi zůstat v zemi.

Otázkou je, nakolik je tento způsob humánní. Podle aktivistů za lidská práva, na které se odkazuje New York Times, jsou militantní zadržovací střediska podobná koncentračním táborům. OSN dokonce v minulosti zkritizovala Itálii za to, že se skoro nezajímá o ochranu lidských práv migrantů v Libyi a na moři.

Itálie také byla podezírána, že platí libyjským vojenským vůdcům za jejich zadržování potenciálních migrantů, což země ostře odmítá. Odkazuje se na jednání Itálie vůči jinému vojenskému vůdci, jenž byl na rozdíl od svých „nástupců“ svrchovaným vůdcem Libye, Muammarovi Kaddáfímu. Jeho hrozby, že zaplaví Evropu migranty, byly zažehnány úplatky v řádech desítek miliónů dolarů. Po krvavé revoluci, která jej svrhla, se nyní v zemi pohybuje několik vojenských vůdců, hrozících tím samým.

Podle komentátorů by bylo zcela logické, kdyby Itálie pokračovala v taktice, kterou už aplikovala na Kaddáfího. "Tohle je v podstatě to, co Itálie dělala s Kaddáfím, ale v mnohem širším měřítku, protože místo jednoho diktátora musíte zaplatit 10 válečníkům," uvedl Mattio Toaldo, expert na Libyi z think-tanku European Council on Foreign Relations. "I kdyby jim nebyly vypláceny žádné peníze, představa, že tyto skupiny jsou vrátnými Evropy, jim dává obrovský vliv," dodal Toaldo.

Milice obav Evropy z neřízeného počtu migrantů dovedně využívají. Vedoucí hlavní milice Ahmed Dabbashi pro The Times of London uvedl, že vláda v Tripolisu podporovaná OSN financována Itálií mu slíbila vozy, čluny a platy výměnou za spolupráci.

Podle několika úředníků OSN Řím v minulosti dokonce zvýšil platby a dodávky vybavení milicím v Sabrátě, Zuáře a dalších pobřežních pašeráckých střediscích. "Dnes jsme se setkali s Italy a očekáváme, že dostaneme 200 milionů eur, které rozdělíme podle našich potřeb," řekl  už dříveTarek Shanbour, ředitel pobřežního bezpečnostního oddělení v Tripolisu.

Mohamed Eljarh, analytik think-tanku Atlantická rada, si nicméně myslí, že zatímco sliby o oficiálním uznání byly určitě atraktivní pro některé ozbrojené skupiny, peníze byly jejich hlavní motivací. "Nemyslím si, že by se vzdali obrovských peněz jen tak," řekl, odkazujíce na značné částky plynoucí z pašeráckého obchodu. "Bez peněz tyto skupiny nemají ve svých oblastech moc."

Objevují se hlasy, kritizující Itálii z neúmyslného financování nové generace ozbrojenců a obchodníků s lidmi, u kterých je jen otázkou času než se rozhodnou přehodnotit cenu za spolupráci. "Známe chamtivost těchto skupin," uvedl Mohamed Dayri, ministr zahraničí jedné ze tří soupeřících vlád Libye, podle něhož je italská migrační politika katastrofou.