reklama

Policie před budovou parlamentu ve Skopje použila slzný plyn a oslepující granáty. Demonstranti házeli kameny a dělobuchy. Televize 1TV informovala, že mezi zraněnými je i její kameraman.

zdroj: YouTube

Protesty byly namířeny proti dohodě mezi Skopje a Aténami o změně názvu Makedonie. Bývalá jugoslávská republika se má napříště nazývat Severní Makedonie. Atény díky tomu přestanou blokovat vstup země do NATO a EU. Příslušnou dohodu v neděli podepsali ministři zahraničí obou zemí.

S dohodou však vyjádřily nesouhlas stovky nacionalistů na obou stranách. V Aténách policie nasadila proti demonstrantům, kteří se pokoušeli vniknout do budovy parlamentu, pepřový sprej.

Makedonie bude muset přepsat i učebnice dějepisu

Čtvrt století Atény upírají svému malému sousedovi právo nazývat se Makedonie, neboť to je podle jejich názoru jméno jejich severní provincie. Spatřují v tom nárokování historického dědictví starověkých panovníků Alexandra Velikého a Filipa Makedonského, za nímž se údajně skrývají ambice územních expanzí.

Podle historika Todora Cepreganova posvětil konec Jugoslávie obrodu národního romantismu v Makedonii, která zůstala stranou konfliktů v bývalé Jugoslávii. To posílila i vláda nacionalistické pravice Nikoly Gruevského v letech 2006 až 2016.

Podle učebnice z roku 2011 se děti ve věku jedenácti až dvanácti let učily v kapitole věnované "makedonskému státu za Filipa", jak si tento vládce podrobil Ilyry, Panony a Thráky a poté "helénské osady". Jeho syn, podle příručky "Alexandr Makedonský", porazil Řeky a přiměl je, aby uznali jeho vládu.

A autoři tohoto díla testují znalosti žáků: "Víte, že Makedonci jedli vsedě, zatímco Římané a Řekové u jídla leželi?", "Víte, že makedonské ženy měly stejná práva jako muži a jen vládci mohli mít několik manželek?"

Podle učitele Damjana Todorovského jsou "všechny školní učebnice z období po roce 2006 systematickým vymýváním mozků, nikoli vzděláváním". Sociální demokraté premiéra Zorana Zaeva, kteří nastoupil k moci loni v září, slíbili úplnou revizi učebnic. "Nemůžeme dětem vštěpovat nenávist, navíc k sousedům," říká Petar Atanasov, který má ve straně na starosti školství.

"Bude to věčnost, než se škody napraví," říká 87letá profesorka dějepisu v důchodu Marija Vesková. Její 28letá kolegyně Natasa je však pobouřená: "Nechápu, proč bychom se měli stydět za to, co jsme. Alexandr byl Makedonec. A my to nesmíme říkat, protože to pobuřuje Řeky?"

reklama