Kompromisní návrh nedávno skončeného francouzského předsednictví EU mimo jiné určuje, že Skopje včlení zmínku o bulharské menšině do ústavy. Zbývající bilaterální otázky mají být předmětem jednání mezi Skopjí a Sofií. Bulharsko výměnou za to stáhne své veto, kterým blokovalo zahájení přístupových rozhovorů svého souseda s EU.

Pro návrh po třídenní rozpravě v 120členném parlamentu hlasovalo 68 poslanců. Opozice v čele s nacionalistickou stranou VMRO-DPMNE dohodu odmítla s tvrzením, že podkopává identitu makedonského národa. Účastnila se také několikadenních protestů, které si vyžádaly zraněné mezi policisty i demonstranty. Dnešního hlasování se většina opozičních poslanců nakonec nezúčastnila.

"Dnešní hlasování severomakedonského parlamentu otevírá cestu k uspořádání mezivládní konference se Severní Makedonií příští týden," uvedl na twitteru předseda Evropské rady Michel. Ten stejně stejně jako šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v minulých dnech přijel do Skopje, aby zákonodárce osobně přesvědčil o údajných přednostech kompromisní dohody.

Mezivládní konference, na níž budou podle stanice RFE/RL přístupové rozhovory formálně zahájeny, by se podle středečního vyjádření českého ministra zahraničí Jana Lipavského měla uskutečnit v Česku, které je nyní předsednickou zemí Evropské unie.

Severní Makedonie musí podle dohody změnit ústavu, aby v ní byla explicitně zmíněna bulharská menšina. S ohledem na odpor opozice, která má 46 poslanců, bude pro vládu obtížně získat potřebnou dvoutřetinovou většinu.

Severní Makedonie je kandidátem na členství v EU již 17 let, kvůli odporu nejprve Řecka a poté Bulharska ale stále čeká na zahájení přístupových jednání. Dohoda z roku 2017 o změně názvu země z Makedonie na Severní Makedonii ukončila spor s Aténami, Sofia však v roce 2020 uplatnila právo veta kvůli historickým a jazykovým otázkám.