Podle Scholze však existuje možnost, aby se jednání posunula pozitivní směrem.

Sofia v minulých letech opakovaně uplatnila veto kvůli sporům se Skopjí v otázkách jazyka a kultury, které podle ní mají bulharské kořeny. Podle severomakedonských představitelů nemůže být národní identita Makedonců předmětem diskuse. Bulharsko také žádá silnější záruky práv pro svou menšinu žijící v Severní Makedonii.

Německý kancléř Scholz ve Skopji uvedl, že země splňuje veškeré podmínky pro zahájení rozhovorů o členství v EU. "Přístupová jednání slíbená před dvěma roky musí nyní začít," řekl šéf německé vlády s tím, že se o to zasadí. Severomakedonský premiér Dimitar Kovačevski uvedl, že jeho země o výhradách s Bulharskem jedná. Podle něj ale bulharští politici záležitost využívají pro vnitropolitický boj, což jednání ztěžuje.

Bulharský premiér Petkov uvedl, že jeho země trvá na svých podmínkách. S Německem i Bruselem chce ale dále o odblokování rozhovorů se Severní Makedonií jednat. Evropská unie musí být podle něj součástí záruk, že bulharské požadavky budou naplněny.

Podle bulharské agentury BTA Scholz vyjádřil přání, aby EU rozhodla o začátku rozhovorů se Skopjí do konce června. Severní Makedonie rovněž doufá, že se členské země shodnou na startu jednání na summitu na konci měsíce.

Německo vnímá jako svou prioritu integraci do EU zemí západního Balkánu, a sice Černé Hory, Srbska, Albánie, Severní Makedonie, Kosova a Bosny a Hercegoviny. Země se ale nacházejí v různém stadiu rozhovorů. Nejvíce pokročila jednání se Srbskem a Černou Horou, zatímco rozhovory s Kosovem a Bosnou jsou úplně na začátku. Bulharské veto blokuje také začátek rozhovorů s Albánií, protože Brusel chce, aby rozhovory s touto zemí začaly společně se Severní Makedonií.