Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Co říkají uprchlíci na možná zpřísnění migračních zákonů v Německu? Novináři je vyzpovídali a...

Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto
Foto: UNHCR

Berlín - Německá kancléřka Angela Merkelová a ministr vnitra Horst Seehofer se dostali do otevřeného sporu kvůli přísné migrační politice, kterou by Seehofer rád zavedl. Jak se na celý problém dívají uprchlíci v Německu?

Horst Seehofer, předseda Křesťanské sociální unie (CSU), bavorské sesterské strany Křesťansko-demokratické unie (CDU) Angely Merkelové vypracoval „plán", jehož cílem je zastavit migraci do země. Zároveň vyzývá k přísnější kontrole hranic. Právě jeho požadavky jsou klíčovým bodem sporu mezi ním a Merkelovou.

Seehoferův plán by totiž umožnil německým pohraničním orgánům vracet uprchlíky, kteří již vstoupili do jiné země EU a byli tam registrováni. Merkelová se obává, že by to mohlo ohrozit zásadu volného pohybu v rámci Evropské unie a že by takové nařízení porušovalo některá ustanovení EU a mezinárodní zákony a úmluvy o uprchlících. Kancléřka však doufá, že v této otázce dospěje s Seehoferem a CSU k nějakému kompromisu.

Ne všichni uprchlíci jsou dobří

Pro Sherwana, 24tiletého iráckého uprchlíka, který žije v Kolíně nad Rýnem, se možnost uzavření hranic pro uprchlíky, kteří se nacházejí v jiných zemích EU, dotýká osobně. „Můj bratr byl v jiné zemi EU – Maďarsku - než přišel do Německa, a chci, aby zůstal tady u nás," řekl pro německý server Deutsche Welle.

I když se Sherwanovi tato politika nelíbí a německou migrační debatu příliš nesleduje, dokáže prý pochopit, proč se německá vláda snaží vymýtit migraci a proč Seehofer přišel s „migračním plánem". „Možná by bylo dobře, kdyby byla německá vláda na utečence přísnější, protože ne všichni uprchlíci, kteří vstupující do Německa, jsou dobří," vysvětluje. „Pokud se v Německu stane nějaký zločin, lidé nejprve ukáží na uprchlíky, a proto je dobré provést důkladnou kontrolu před udělením azylu."

V některých zemích se projevuje značná diskriminace

Anwar Abdel Qader je syrský uprchlík a aktivista organizace Mezinárodní služby pro mládež v Bonnu. Pro DW řekl, že mnozí uprchlíci „čelí významné diskriminaci v evropských zemích, kde jsou poprvé registrováni, zejména v místech, jako je Itálie a Řecko." Abdel Qader poukázal například na to, jak pravicová italská vláda zabránila zakotvení nevládní lodi Aquarius, která měla na palubě více než 600 přistěhovalců, v přístavech v Itálii.

Abdel Qader také uvedl, že se velmi zajímá o roztržky mezi CDU a CSU v otázce přistěhovalectví a pozorně sleduje diskusi, protože konečné rozhodnutí se týká lidských práv.

Karim al-Wasati, člen Rady pro uprchlíky ve východoněmeckém státě Dolní Sasko, varuje, že Seehoferův plán, obzvláště část o tvrdších hraničních kontrolách, bude obtížné uskutečnit. Upozornil, že pohraniční stráže nemohou jen tak prohlédnout migranty, když přijedou na hranice, a pak je vrátit zpět. Veškeré údaje o žadatelích o azyl, kteří přicházejí na hranice s Německem, nemohou být podle něj shromážděny během několika málo minut.

„Je to spíše týdenní nebo měsíční proces,“ tvrdí. Tvrdší hraniční kontroly by měly negativní dopad na schengenský prostor, který podporuje volný pohyb osob v Evropské unii, dodal.

Seehofer patří spíše do AfD

Al-Wasati také doplnil, že pevnější postoj CSU k migraci vyvolává otázku, zda existují nějaké skutečné rozdíly mezi CSU a pravicovou populistickou Alternativou pro Německo. Seehoferův tvrdší migrační plán je podle něj jen pokus uspokojit voliče, kteří se mohou odvrátit od CSU směrem k AfD.

Abdel Qadar souhlasí s al-Wasatim, že Seehofer by se v tuto chvíli spíše hodil do populistické AfD. Domnívá se, že média v Německu se velmi zaměřují na problematiku uprchlíků a že politici, jako Seehofer nebo celá AfD, využívají událostí, jako jsou teroristické útoky, aby prosazovali přísnější program v oblasti migrace. Dodává, že k tomu dochází i přesto, že počet žádostí o azyl podaných v Německu klesá.

Témata:  uprchlíci Německo Horst Seehofer

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.