Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

USA nechystají pro KLDR časový plán na jaderné odzbrojení, Pentagon tvrdí něco jiného

Severní Korea
Severní Korea
Foto: Pixabay

Washington - Názory amerických politiků na další postup vůči KLDR se značně rozcházejí. Šéf diplomacie Mike Pompeo pro CNN uvedl, že nechce svázat rozhovory se Severní Koreou o jejím jaderném odzbrojení s žádným časovým harmonogramem. Nejmenovaný představitel ministerstva obrany ale v pondělí řekl něco jiného.

Pompeo v minulosti řekl, že by rád viděl hmatatelné kroky vedoucí k likvidaci severokorejského jaderného arzenálu ještě před závěrem prvního funkčního období prezidenta Donalda Trumpa, tedy do ledna 2021.

"Nechystám se stanovit žádný časový plán," řekl Pompeo v rozhovoru pro CNN s tím, že existuje vůle k pokroku a že doufá, že tato vůle se změní ve skutečnost. 

Agentura Reuters uvedla, že Pompeův postoj se liší od postoje nejmenovaného představitele ministerstva obrany, který v pondělí řekl, že Washington velmi brzy předloží Pchjongjangu dokument s konkrétními požadavky a lhůtami k dohodě ze Singapuru.

Trump si za dohodu s Kimem vysloužil kritiku. Analytici upozorňují, že podepsaný dokument nezahrnoval konkrétní body, které upřesňují, jak a kdy se KLDR hodlá vzdát jaderných zbraní a balistických střel.

Témata:  Severní Korea severokorejské zbraně USA Pentagon

Související

Aktuálně se děje

19. srpna 2025 19:36

Diana by se obracela v hrobě. Jak by se dívala na to, že William se odmítá usmířit s Harrym?

Vztah prince Williama a prince Harryho prochází těžkou zkouškou a jejich odcizení je o to bolestivější, že jejich matka, princezna Diana, vždy trvala na tom, aby se navzájem podporovali. Podle životopisce Diany, Andrewa Mortona, často říkala, že má dva syny z jednoho prostého důvodu – mladší bude vždy oporou staršímu v jeho osamělém úkolu budoucího krále.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpovo cynické a nechutné gesto. Jde o Nobelovku za mír

Šéf Bílého domu Donald Trump si přivlastňuje zásluhy za diplomatické průlomy, na nichž americká diplomacie pracovala klidně i celé roky. Skutečnost, že v této souvislosti kontaktoval norského ministra financí Jense Stoltenberga s žádostí o Nobelovu cenu míru, působí v kontextu podpory izraelské ofenzivy v Gaze, útoku na Írán a ignorování Ukrajiny jako cynické, a dokonce až nechutné gesto.