Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Minimální mzda v Německu se má zvýšit, oproti Česku bude víc než trojnásobná

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie
Evropská měna EURO, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Berlín - V současné době činí minimální mzda v Německu 8,84 eura (229 Kč) za hodinu. Komise přišla s návrhem, aby se příští rok zvýšila na 9,19 eura (238 Kč) a do roku 2020 na 9,35 eura (242 Kč). Minimální hodinová mzda v Česku činí 73,20 korun.

Minimální mzda, kterou vláda kancléřky Angely Merkelové zavedla v roce 2015, se naposledy v Německu zvedala loni. Zprvu činila 8,50 eura, opatření se tehdy dotklo více než tří milionů pracovníků.

Navrhovaný krok by měl podle analytiků podpořit spotřebu domácností v době, kdy ochranářská politika amerického prezidenta Donalda Trumpa ohrožuje německý export. Berlín ke zvýšení minimální mzdy vyzýval i Mezinárodní měnový fond (MMF) a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). 

Vláda následovala předchozí doporučení komise pro minimální mzdu, už když ji zvyšovala v roce 2017. V orgánu zasedají tři zástupci zaměstnavatelů, tři zástupci odborů, jeden předsedající a dva výzkumníci, kteří nemají hlasovací právo.

Zákonná minimální mzda platí v Německu pro všechny pracovníky s výjimkou dlouhodobě nezaměstnaných během prvních šesti měsíců od nástupu do zaměstnání, učňů a osob s povinnou praxí nebo stáží kratší než tři měsíce. Některá průmyslová odvětví mají navíc dohodnuté minimální mzdy, jejichž výše tu zákonnou převyšuje.

Témata:  minimální mzda Německo ekonomika EUR (euro)

Související

Aktuálně se děje

15. května 2025 17:33

Tajný trumf ve volební kampani? Iva Pazderková začíná turné s Fialou

Iva Pazderková už dnes vyjíždí na předvolební turné s premiérem Petrem Fialou (ODS). Neodradilo ji ani to, že se stala terčem ostrých slovních útoků. Zastal se jí ostatně i exministr Miroslav Kalousek. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Vladimír Putin

Komentář

Ne partner k jednání, ale překážka k odstranění. Jak Putin vnímá Zelenského a celou Ukrajinu?

Ve světle aktuálního odmítnutí Vladimira Putina zúčastnit se jednání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Istanbulu je na místě znovu si připomenout, oč v této válce skutečně jde – a proč vůbec začala. Tento krok ze strany ruského prezidenta jen dále potvrzuje dlouhodobý postoj Kremlu. Nejde o hledání kompromisu, ale o vnucení vlastních podmínek prostřednictvím síly.