Berlín - Pro mnoho ekonomů jsou migranti především nástrojem, jak posílit ekonomiku v zemi. K tomu je ale potřeba, aby ovládli jazyk daného státu a zapojili se do pracovního procesu. Uprchlíkům v Německu se do toho ale moc nechce.
Přibližně 60 procent lidí pocházejících z hlavních zemí původu žadatelů o azyl pracuje v Německu jako kvalifikovaná síla. Ve 43 procentech případů jde o místa, u nichž je vyžadováno alespoň absolvování dvouletého učebního oboru.
Ukázala to statistika Institutu německého hospodářství, která uvádí, že jen zlomek migrantů za sebou má vyšší než střední školu.
O tom svědčí i čísla samotná. Pouze necelých 10 procent uprchlíků pracuje na pozicích, pro něž je vyžadován vysokoškolský diplom v humanitně zaměřených oborech. Podíl těch, kteří vykonávají povolání předpokládající vysokoškolské vzdělání odborného či technického rázu, činí jen 4 procenta.
Téměř pětina zaměstnanců z uprchlických zemí našla uplatnění například v bezpečnostních službách, údržbě budov, zahradnictví a dalších podobných službách. Devět procent migrantů pracovalo jako námezdní zaměstnanci a téměř 17 procent našlo práci v pohostinství.
Dalších 12 procent uprchlíků pracuje v obchodě, přes 11 procent se uplatnilo ve zpracovatelských řemeslech a deset procent ve zdravotnictví a sociálních službách.
Ostatní žadatelé o azyl navštěvují integrační nebo jazykové kurzy nebo rekvalifikační kurzy úřadu práce. Mnoho uprchlíků ale má motivaci rychle se zapojit do německého pracovního trhu.
Zprostředkování práce je ale mnohdy problematické. Často jej komplikují nedostatečné jazykové znalosti a chybějící vzdělání. Velkým problémem je ale i neshoda s migranty, kteří do Německa přišli před desítkami let.
Právě těmto migrantům totiž vadí přístup a chování mladých uprchlíků, kteří si podle usedlíků téměř ničeho neváží a domnívají se, že vše dostanou zadarmo. To ale mladí migranti odmítají a tvrdí, že se jim jejich starší "kolegové" snaží jen zbytečně škodit.
Mladí migranti tvrdí, že bez souhlasu starších si není možné v oblasti otevřít obchod nebo podnikat. V takovém případě by totiž riskovali, že o své zaměstnání velmi rychle přijdou.
Německé úřady nevraživost mezi migranty pozorují, nechtějí ale nově příchozí uprchlíky omezovat. Snaží se jim například usnadnit přístup na trh práce, což je dalším z důvodů, proč jsou starousedlíci naštvaní.
Témata: uprchlíci, Německo, EuroZprávy.cz
Související
22. srpna 2024 10:08
16. srpna 2024 14:03
14. srpna 2024 13:07
14. května 2024 16:37
13. května 2024 16:44
15. dubna 2024 15:01
