Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Tank T-14 Armata? Ruská armáda o "senzační novinku" nestojí

Tank T-14 Armata zachycený na krátkém video záznamu  | foto: Alexabdr Smirnov
Tank T-14 Armata zachycený na krátkém video záznamu | foto: Alexabdr Smirnov
Foto: Reprofoto YouTube

Moskva - Tank T-14 Armata se poprvé představil v roce 2015 na vojenské přehlídce na moskevském Rudém náměstí. Střední tank měl podle původních plánů rozšířit výzbroj ruských jednotek už letos. Teď se ovšem zdá o "senzační novinku" není zájem.

"Proč bychom měli Armatami vyzbrojit armádu, stačí nám tank T-72," prohlásil podle listu Kommersant místopředseda ruské vlády Jurij Borisov, který má v kabinetu premiéra Dmitrije Medveděva na starosti armádní výzbroj.

"Tanky T-72 mají vynikající pověst, cenou, účinností i kvalitou značně převyšují americké tanky Abrams nebo německé Leopardy," konstatoval vicepremiér.

Ruská armáda ve větším množství nenakoupí ani nová kolová bojová vozidla pěchoty Bumerang. "Nijak zvlášť je nepotřebujeme, ve srovnání s dosavadními jsou drahá," řekl Borisov.

Ruská armáda podle Kommersantu uzavřela první kontrakt na dodávku stovky tanků Armata v roce 2016. Loni ruská státní zbrojní firma Rostěch oznámila, že masová výroba nových tanků začne oproti plánům o rok později, tedy v roce 2019. Cena za kus se má pohybovat kolem 250 milionů rublů (88 milionů korun). Tržní cena tanku T-72 je kolem 70 milionů rublů.

Témata:  tank T-14 Armata,  Ruská armáda,  Rusko

Aktuálně se děje

29. září 2026 13:16

Policie nadále řeší zmizení Šerjeníkové. Kriminalisté odhalili čtyři verze vyšetřování

Policie nadále pátrá po pohřešované Janě Šerjeníkové z Frýdku-Místku, která beze stopy zmizela již začátkem měsíce. Kriminalisté zjistili, že byla ve špatném psychickém stavu. Nadále se nicméně pracuje s několika vyšetřovacími verzemi. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.