Čínsko-sovětská válka už jednou málem nastala. Kdo by vyhrál bitvu mezi Ruskem a Čínou dnes?

Jak píše server Bussines Insider, Sovětský svaz a komunistická Čína se sblížily v padesátých letech minulého století, kdy se Rusko s komunistickou zemí podělilo o řadu konstrukcí stíhaček, tanků, raket a lodí. Obě země se ale v šedesátých letech minulého století začaly hodně vzdalovat. Spory vyvrcholily čínsko-sovětskými hraničními konflikty v roce 1969.

V důsledku toho se komunistická Čína tehdy obrátila na Západ kvůli některým vojenským technologiím, včetně designu pro hlavni o velikosti 105 mm použitých na modelu bojového tanku M60 Patton a na počátečních typech tanku M1 Abrams. Nicméně masakr na náměstí Tchien-an-men, známějšího jako masakr na náměstí Nebeského klidu, z roku 1989 rychle ukončil veškeré spojení Číny se západními partnery, což nakonec vedlo k obnovení akvizic z Ruska.

Rusko a komunistická Čína spolu po pádu Sovětského svazu hodně spolupracovaly. V 90. letech 20. století Rusové prodali Číňanům mnoho vojenských technologií, stíhaček typu Suchoj (Su-27/30/33 a řízených raketových torpédoborců 956 Saryč (v kódu NATO třída Sovremennyj).

Co kdyby se Rusko a Čína dostaly do dalšího sporu? 

Téměř před padesáti lety se oba národy přiblížily válce – a to by se mohlo stát znovu. Zatímco ruská vojenská síla především v důsledku pádu Sovětského svazu a probíhajících hospodářských problémů značně oslabila, ozbrojené síly komunistické Číny se kvalitativně zvedly a jsou dnes s těmi ruskými přinejmenším rovnocenné, píše server.

Kdyby se oba státy nakonec střetly, většina pozemních bojů by zahrnovala čínské tanky typu 99 (známý také podle označení ZTZ-99 a WZ-123) a ruské tanky T-14 Armata. Typ 99 byl ovlivněn ruským T-72 a německým Leopardem 2. To Čínské lidové Armádě přineslo některé novinky, jako je např. svažování pancéřování věže pro větší ochranu. Prostor řidiče je vpředu, bojový prostor přímo za ním a pohon v zadní části; je to kombinace vlastností ruských a západních tanků. Hlavní výzbrojí je 125mm dělo s hladkým vývrtem s automatickým nabíjením. Má také protitankové laserem naváděné střely AT-11 Sniper. A je určený pro maximálně tři lidi. 

Bojová hmotnost tanku činí 54 tun, poměru výkonu a hmotnosti je tedy 27,78. Nejvyšší rychlost je 80 km/h a 60 km/h při průjezdu terénem. Zrychlení z 0 na 32km/h je za 12 sekund. Převodovka má 7 stupňů pro jízdu dopředu a jeden vzad.

T-14 Armata je ruský tank nové generace postavený na základě platformy Armata. Vývoj byl zahájen v roce 2009, poprvé byly stroje z testovací série představeny 9. května 2015 na vojenské přehlídce na Rudém náměstí ke Dni vítězství. Tank je vybaven novým dálkově ovládaným vysokotlakým kanónem ráže 125 mm 2A82-1M s hladkým vývrtem, ale na rozdíl od čínských strojů je umístěn v bezpilotní věži. Armata má také tříčlennou posádku, kulomet ráže 12,7 mm a 7,62 mm. Může dosáhnout rychlosti 80 až 90 km/h a má aktivní systém ochrany proti raketám a raketám.

Které země by tento boj vyhrála? 

„Přijde na to,“ píše server. Poukazuje na to, že Rusko kvůli rozpočtovým omezením nedávno nedokázalo přenést z papíru do reality své nejnovější a silnější prototypy. Komunistická Čína na druhé straně prosperovala. V boji „jeden na jednoho" by ruská armáda měla technologickou výhodu, ale tanková válka je zřídkakdy záležitostí „jeden na jednoho. Číňané by jednoduše přemohli ruskou armádu prostě tak, že by ji přečíslili, dodává Bussines Insider.

Témata:  Ruská armáda,  Čínská lidová osvobozenecká armáda,  tank T-14 Armata