Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pracovnice velvyslanectví USA v Moskvě prý špehovala pro Rusy, měla přístup k přísně tajným informacím

USA
USA
Foto: Pixabay

Washington/Moskva - Ruska, která přes deset let pracovala na americkém velvyslanectví v Moskvě, byla patrně špionkou. Údajně měla přístup k přísně tajným informacím, jako jsou například plánovaný program prezidenta a viceprezidenta USA a jejich manželek.

Ruska na ambasádě pracovala pro Tajnou službu USA (Secret Service, federální agentura pověřená ochranou vedení státu), aniž by vzbudila podezření až do roku 2016.

Tehdy se podle CNN při rutinní kontrole přišlo na to, že se dáma pravidelně stýká se zástupci ruské tajné služby FSB. Propustili ji ale až loni v létě poté, co Rusko v reakci na americké sankce nařídilo prudce snížit počet pracovníků na amerických zastupitelských úřadech v Rusku.

The Guardian napsal, že žena měla přístup do počítačového systému služby a její elektronické poště, což ji mohlo skýtat příležitost dozvědět se přísně tajné informace. A je prý docela možné, že "informace, která umožnila napadnout server Demokratické strany během voleb 2016, přišla přímo z velvyslanectví", tvrdil zdroj britského deníku.

Tajná služba USA tvrzení deníku popřela. Podle svého mluvčího si služba dobře uvědomuje, že pracovníci, kteří jsou občany cizího státu, se mohou dostat pod tlak cizích výzvědných služeb, a tak v žádném případě a v žádné chvíli nemohou získat informace, týkajících se národní bezpečnosti.

Témata:  špionáž,  Velvyslanectví USA,  Moskva,  USA,  Rusko

Aktuálně se děje

25. září 2026 15:02

Bratr princezny Diany udělal s knihou chybu. Hrozí její stažení z prodeje

Krádež kopií v Nizozemsku i prohlášení Buckinghamského paláce. S tím už se musel vypořádat Charles Spencer, bratr tragicky zesnulé princezny Diany, v souvislosti s novou knihou, která pojednává i o jeho slavné sestře. Nyní čelí výzvě, aby dílo stáhl z knihkupectví, protože obsahuje faktickou chybu. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.