Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Migranti internovaní v USA si stěžují na postup úřadů, část z nich drží hladovku

Vlajka USA
Vlajka USA
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Washington - Některé rodiny přistěhovalců, zadržených při ilegálním přechodu hranic s USA, zahájily hladovku. Další pořádají protesty vsedě, děti odmítají chodit do škol. Internovaní imigranti si tak chtějí od úřadů vymoci informace, jaký bude jejich další osud.

Americký prezident Donald Trump v květnu v rámci politiky nulové tolerance nařídil pohraniční službě odebírat přistěhovalcům při přechodu hranic jejich děti. Od zadržených rodičů bylo odděleno kolem 2500 dětí, což vyvolalo vlnu veřejné kritiky. Trump nakonec opatření odvolal.

Úřady ale zatím vrátily rodinám jen část dětí, podle posledních údajů 600 dětí na návrat ke svým rodičům stále jen čeká.

Hladovku podle agentury Reuters vyhlásili přistěhovalci v internačním zařízení v Texasu, kteří si stěžují na nedostatek informací o svém dalším osudu. Nemají prý možnost požádat o azyl. 

Pohraniční služba USA informaci o hladovce popřela, migranti v Texasu se prý jen krátce shromáždili, "poděkovali za informaci a rozešli se".

410 ze 600 internovaných dětí má rodiče v cizině, většinou v Guatemale, Hondurasu nebo Salvadoru. Spojit je s rodiči na území USA není možné. Americké ministerstvo zahraničí se podle AP snaží rodiče najít, proces je ale obtížný vzhledem k tomu, že mnozí rodiče se ve svých zemích skrývají před spravedlností nebo nemají stálou adresu. Jiní si přejí, aby jejich potomci zůstali v USA.

Témata:  USA přistěhovalectví Texas v USA

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.