reklama

Spojené státy tento týden ohlásily, že ještě v srpnu zřejmě zavedou první vlnu protiruských sankcí. Druhá vlna bude následovat, pokud Rusko do 90 dní neposkytne záruku, že přestalo používat chemické či biologické zbraně, nezaváže se k tomu, že je už nebude vyrábět, a neumožní inspekce, které zajistí zničení těchto látek.

List The New York Times k obsahu sankcí napsal, že ty, s nimiž počítá první fáze, vylučují vydávání exportních povolení americkým podnikům k prodeji čehokoli, co lze využít současně k mírovým, ale i k vojenským projektům - například motory plynových turbín, moderní elektroniku či přesné měřicí přístroje. Exportéři, kteří budou o vývoz přesto usilovat, budou muset prokázat, že jejich výrobky budou využity k legitimním účelům. Podle listu pro ně ale bude těžké povolení získat.

Už předchozí vláda Baracka Obamy ovšem zakázala do Ruska vyvážet cokoli, co by mohlo být využito k vojenským účelům. Peter Harrell, který působil v Obamově administrativě, nové sankce označil ze "důležitý, ale mírný krok".

Těžší dopad na Rusko podle něj může mít až druhá vlna. Tam by mohlo dojít na zákaz přijímat letadla ruských leteckých společností na amerických letištích i na snížení úrovně diplomatických vztahů. Ruský list Kommersant napsal, že v druhé vlně se sankce zaměří na velké ruské banky, jako jsou Sberbank, VTB a Gazprombank.

Bývalý představitel amerického ministerstva obrany Mark Simakovsky řekl, že druhá vlna sankcí, pokud na ni dojde, se zaměří na vývoz z Ruska do USA, provoz státní společnosti Aeroflot a na diplomatické vztahy. Simakovsky je ale skeptický k tomu, že na další fázi dojde.