Londýn - V noci z 20. na 21. srpna 1968, tedy před 50 lety, vpadla na území Československa vojska států Varšavské smlouvy. Tématu se dnes ve svých komentářích věnují i západoevropská média.
Podle Shauna Walkera, zpravodaje britského listu The Guardian, rozděluje Čechy debata o tom, zda dnes Rusko představuje strategickou hrozbu. Zejména u starších obyvatel se hněv vyvolaný kroky Sovětského svazu v roce 1968 přenáší i na současné Rusko a jeho populaci.
"Stěžují si mi, že Rusové jsou tady zase," řekla Dana Kyndrová, kurátorka výstavy fotografií ve Staroměstské radnici o 50 let starých událostech. Takto prý řada starších lidí vnímá tisíce ruských turistů v Praze nebo desetitisíce Rusů, kteří v ČR pobývají dlouhodobě.
Pro mnohé Čechy je ale podle The Guardian Rusko nepříliš důležité, protože na rozdíl od Polska nebo pobaltských států nebyly dějiny českých zemí s těmi ruskými propojené po staletí. "Nemusí to být hluboce zakořeněná nedůvěra k Rusku, nýbrž spíše nedávné kroky Kremlu, co je za protiruskou politickou náladou," napsal deník.
Anexi Krymu připomíná také deník Independent jako důkaz toho, že konec komunismu a Varšavské smlouvy se nerovná ústupu militarismu. "Možná klíčem k porozumění Československu v roce 1968 je to, že na rozdíl od podobných protirežimních revolt, ať už v komunistické Evropě nebo jinde, nebylo pražské jaro pouze hnutím liberálů, studentů a politických intelektuálů bojujících proti konzervativnímu zřízení. Mělo širší podporu napříč generacemi, která pramenila ze silné tradice demokracie rozvíjené v Československu v meziválečné době," píše Independent. Nemělo by se prý zapomínat ani na to, že reformy pražského jara realizovali "vášniví komunisté".
I z těchto důvodů byly reformní snahy v Československu v konečném důsledku významnější než například studenty vedené nepokoje, které na jaře 1968 zachvátily Francii, napsal v deníku Irish Examiner irský historik Geoffrey Roberts. Události v Československu podle něj formovaly reformní politiku Gorbačova z druhé poloviny 80. let.
"Fenomén Gorbačov měl své kořeny v pražském jaru a v hnutí za demokratický komunismus. Bez příkladu reformních komunistů, jakým byl (Alexander) Dubček (od ledna 1968 do dubna 1969 první tajemník ÚV KSČ), není jisté, že by se Gorbačov pokusil o tak radikální změny v Sovětském svazu," míní Roberts.
Témata: VIII.68, Československo, Češi
Související
12. září 2023 14:58
21. srpna 2022 13:35
21. srpna 2021 17:57
21. srpna 2021 12:42
21. srpna 2020 18:58
21. srpna 2020 13:00
