Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Muž se mstil za urážky islámu. Oběti si v Amsterdamu vybral náhodně

islám
islám
Foto: Pixabay

Amsterdam - Devatenáctiletý Afghánec podezřelý z pátečního pobodání dvou Američanů na amsterodamském nádraží vyšetřovatelům řekl, že motivem jeho útoku byly urážky islámu. Oznámila to dnes nizozemská prokuratura. Mladík podle ní do Amsterodamu přicestoval se záměrem útočit a své oběti si vybral náhodně. Při výslechu zmínil jméno nizozemského krajně pravicového politika a známého odpůrce islámu Geerta Wilderse.

Muž, jenž měl podle nizozemského tisku povolení k pobytu vydané v Německu, ale podle prokuratury nehovořil o soutěži karikatur proroka Mohameda, kterou Wilders nedávno vyhlásil. Kontroverzní politik tím popudil muslimy na celém světě, soutěž nakonec z bezpečnostních důvodů zrušil. Islám jakékoli zpodobování proroka Mohameda zakazuje.

Mladý Afghánec na dva Američany zaútočil nožem v pátek krátce po poledni v podchodu v západní části amsterodamského hlavního nádraží. Policie útočníka následně postřelila. Střelba vyvolala na nádraží, na kterém v tu dobu byly tisíce turistů i místních, značnou paniku. Denně amsterodamským hlavním nádražím projde zhruba 250.000 lidí.

Nizozemské úřady již v sobotu uvedly, že útok byl patrně teroristicky motivovaný. Dodaly, že obě zraněné osoby jsou ve vážném stavu, nejsou ale v ohrožení života.

Témata:  Nizozemí,  Islám,  Geert Wilders

Aktuálně se děje

27. září 2026 10:12

V Británii nejsou ani měsíc, a už se Harry s Meghan rozhodli pro zásadní změnu

Princ Harry a jeho manželka Meghan vyvolali rozruch na nové škole svých dětí, když ke budově dorazili v konvoji terénních automobilů se zatmavenými skly. Sedmiletý princ Archie a pětiletá princezna Lilibet nastoupili do nového vzdělávacího zařízení ve Velké Británii. Příjezd členů královské rodiny přitáhl okamžitou pozornost ostatních rodičů i místní komunity.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.