Jednoho lednového dnes před rokem a půl se v Řecku dostala k moci Koalice radikální levice (Syzriza), když se vezla na vlně veřejné podpory živené hněvem vyvolaným úsporami a odporem vůči Německu, Evropské unii a tradičnímu domácímu politickému establishmentu, konstatuje úvodem svého komentáře pro server Al Džazíra politolog C. J. Polychroniou. Prezentoval v něm svůj pohled na aktuální situaci v dluhovou krizí zmítané zemi.
Podle experta šlo historické vítězství pro levici, byť minulost evropských levicových vůdců, kteří dokázali skutečně efektivně zpochybňovat globální dosah kapitalismu a neoliberální podrývání sociálního státu, měla brzdit nadšení mezi řeckými voliči ohledně schopnosti či ochoty mladého a politicky nezkušeného lídra Syrizy, Alexise Tsiprase, dostát svým slibům - zastavení úspor, roztrhání dohod o záchraně před bankrotem, odpisu velké část dluhu a poskytnutí práce pro stovky tisíc nezaměstnaných.
"Ve skutečnosti, vrátíme-li se k Charlesi de Gaulleovi, to byli vůdci tradiční evropské pravice, kdo se ukázal být lépe sladit obecné dobro a národním zájmem než vůdci sociálnědemokratické levice," poukazuje politolog. Dodává, že za stávající situace se ale řeckým voličům prakticky nelze divit.
Ekonomika v chaosu
Pět let mezinárodních záchranných programů uvrhlo řecké hospodářství do chaosu, přičemž HDP země propadl téměř o čtvrtinu, vyhnalo míru nezaměstnanosti do astronomické výšky přes 25%, zároveň přineslo bezprecedentní chudobu a způsobilo kolaps sociálních služeb, včetně veřejného zdravotnictví, konstatuje Polychroniou.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Za této situace Tsiprasova vášnivá rétorika proti škrtům měla přirozeně emotivní dopad na voliče napříč ideologickým spektrem a pouze nejbystřejší pozorovatelé upozorňovali na to, co je v sázce pro budoucnost země pod vládou pseudolevicové, zcela oportunistické skupiny osob - Tsiprase a jeho nejbližších - pro něž je moc ve skutečnosti tím největším afrodisiakem, píše odborník.
Polychroniou tak konstatuje, že po několika měsících politického divadla pro oficiální věřitele země, jehož největším vítězstvím bylo odmítnutí termínu "trojka" (Mezinárodní měnový fond, Evropská centrální banka a Evropská komise, pozn. redaktora) a jeho nahrazení pojmem "instituce", vláda Syrizy a jejího menšího koaličního partnera, pravicové a xenofobní strany Nezávislí Řekové (ANEL), plně kapitulovala před "vládci eura".
"(Syriza) se transformovala v rekordním politickém čase v jednoho z nejvěrnějších protagonistů neoliberální politiky stojící za mezinárodními záchrannými programy," připomíná expert s tím, že ty zahrnují mimo jiné kompletní liberalizaci pracovního trhu, velké vlny snižování mezd, platů a penzí. To je dle politologa přímou součástí plánu s cílem postavit Řecko do řady zemí s životní úrovní, jaká je v Bulharsku a Rumunsku, ohlodat veřejné služby a sociální programy na kost či odstartovat výprodej státního majetku.
V srpnu 2015 vláda vedená Syrizou souhlasila s třetím záchranným programem v objemu 95,9 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun), pokračuje Polychroniou. Deklaruje, že tento balík je výrazně nemilosrdnější a mnohem více ponižující než předchozí dvě dohody o záchraně před bankrotem.
Hloubka reforem
Odborník poukazuje, že k tomu došlo poté, co proběhlo referendum, v němž většina řeckého lidu zaujala odvážné stanovisko a řekla ne dalším úsporám a dodatečným záchranným programům Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské unie.
"Kvůli neshodě mezi Evropskou komisí a MMF ohledně hloubky reforem však nastaly komplikace s uvolňováním prostředků spojených s třetím záchranným programem, protože MMF trval na restrukturalizaci řeckého dluhu, tedy myšlence, která především pro německého ministra financí Wolfganga Schaeubleho zůstává klatbou," vysvětluje Polychroniou. Dodává, že ani ne deset dní nazpět se podařilo uzavřít dohodu, která Řecku poskytuje přístup k části záchranného fondu v hodnotě 11,48 miliardy dolarů.
Výměnou však Tsiprasova vláda souhlasila s dodatečným snížením důchodů, novými daněmi a slibem rychlejší privatizace veřejného majetku, zdůrazňuje politolog. Připomíná, že největší regionální letiště již byla předána do německých rukou a Deutsche Telekom vlastní od roku 2014 značnou část akcií Hellenic Telecomu.
Známý řecký privatizační úřad byl vytvořen na základě požadavku věřitelů a vzoru Treuhandanstaltu, západoněmecké agentury pro privatizaci majetku bývalé NDR, uvádí odborník. Doplňuje, že v současnosti ho řídí starý člen Syrizy a blízký spolupracovník řeckého premiéra, který má v kompetenci rozprodej pláží, ostrovů, hotelů, golfových hřišť, olympijských sportovišť a historických památek. "Před řeckým privatizačním úřadem chybí jediná věc - tabule s nápisem Národ na prodej," zuří Polychroniou.
Daná situace je zřejmě důvodem, proč německý ministr zahraničí jen před několika dny prohlásil, že nyní je ohledně Řecka optimistický, soudí politolog. Vysvětluje, že záchranný program pro Řecko je totiž výhodný jak pro Německo, tak pro EU. "Doslova všechny záchranné půjčky jdou na splátky úvěrů německých a francouzských bank, přičemž z 262 miliard dolarů záchranných půjček, které Řecko v letech 2010-2015 obdrželo, se ani cent nedostal do jeho rozpočtu," poukazuje odborník.
Řecko se tak přeměňuje v neoliberální laboratoř a je mistrně zbavováno svého veřejného bohatství, tvrdí Polychroniou. Svůj komentář končí konstatováním, že nyní tomu pomáhá největší řecká politická síla, která měla postavit val do cesty noční můře úspor a zastavit znásilňování země.
Témata: Řecko, EU, Mezinárodní měnový fond (MMF)
Související
12. srpna 2024 17:15
29. června 2024 21:39
19. června 2024 15:44
14. června 2024 17:03
13. června 2024 19:50
24. května 2024 14:13