Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Asad má právo vládnout Sýrii, varuje Putin. Turecko to vidí jinak

Vladimir Putin, ruský prezident s prezidentem Íránu Hasanem Rúháním
Vladimir Putin, ruský prezident s prezidentem Íránu Hasanem Rúháním
Foto: kremlin.ru

Teherán/Damašek - Syrská vláda má právo znovu získat kontrolu nad celým územím Sýrie. Prohlásil to dnes ruský prezident Vladimir Putin v Teheránu během třístranné schůzky se svými protějšky z Turecka a Íránu. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval ke klidu zbraní v syrské provincii Idlib, kterou chce syrská vláda znovu dostat pod svou kontrolu. Putin se vyslovil proti příměří, pro pokračování bojů o poslední povstaleckou baštou v Sýrii je také Írán.

Syrská vláda "má právo převzít kontrolu nad celým svým národním územím a má tak učinit," prohlásil dnes šéf Kremlu na schůzce věnované situaci v Sýrii.

Turecký prezident Erdogan naopak vyzval k příměří. "Pokud bychom tu dospěli k vydání prohlášení o příměří, byl by to jeden z nejvýznamnějších výsledků tohoto summitu a znamenalo by to velkou úlevu pro civilní obyvatelstvo," prohlásil Erdogan.

Putin však dal najevo nesouhlas s příměřím v Idlibu, přičemž poukázal na to, že bojovníci z fronty An-Nusra a Islámského státu nejsou součástí mírových rozhovorů. Hlavním úkolem je zbavit Idlib radikálů, řekl ruský prezident a upozornil, že je nepřijatelné využívat civilisty jako záminku pro ochranu teroristů. Zároveň však zdůraznil, že jakékoli řešení musí brát v potaz situaci civilistů. Podle agentury Reuters Putin vyjádřil naději, že povstalci sami složí zbraně a vzdají se.

Dnešní rozhovory podle hlavy ruského státu byly konstruktivní. Hovořilo se podle něj také o "postupné stabilizaci" bezpečnostních zón v Sýrii.

Íránský prezident Hasan Rúhání na úvod teheránského summitu prohlásil, že boj proti "terorismu" na severozápadě Sýrie je nevyhnutelný, ale neměl by působit utrpení civilistům. Boje budou podle něj pokračovat, dokud Sýrii neopustí všichni radikálové.

Summit může rozhodnout o osudu poslední povstalecké bašty kolem Idlibu, v níž žijí asi tři miliony lidí. Mnozí pozorovatelé se obávají humanitární katastrofy v případě vojenské ofenzivy. Rúhání prohlásil, že "ohně války a krveprolití v Sýrii se blíží ke konci", napsala agentura AP.

Podle Erdogana by útok na Idlib vyústil v "pohromu" a "masakr". Turecko se obává nové vlny uprchlíků z oblasti nedaleko svých jižních hranic. Erdogan řekl, že kapacita jeho země pro přijetí uprchlíků byla vyčerpána. Ankara má na severu Sýrie stovky vojáků, které na základě loňské dohody dohlížejí na udržení stability.

V Sýrii mají na 2000 vojáků také Spojené státy a íránský prezident Rúhání dnes řekl, že americká intervence musí skončit. Írán stejně jako Rusko podporuje režim syrského prezidenta Bašára Asada, zatímco Turecko stálo na straně protivládních ozbrojenců. Erdogan dnes vyzval k nalezení "racionálního řešení", které by bralo v potaz obavy všech zúčastněných.

V provincii Idlib a sousedních provinciích ovládaných povstalci je podle odhadů 10.000 bojovníků. Jednou z dominantních skupin na místě je Haját Tahrír aš-Šám (HTS), která je označována za syrskou Al-Káidu. Moskva a Damašek již několik dní bombardují cíle v této oblasti.

Témata:  Vladimír Putin Syrská krize Sýrie

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.