reklama
Poplach na německém nádraží! Ozbrojenec drží v Kolíně nad Rýnem rukojmí! - anotační obrázek
Poplach na německém nádraží! Ozbrojenec drží v Kolíně nad…

Dnešní válka začala poté, co Hútíové, šíitští povstalci ze Severního Jemenu, donutili k odstoupení prezidenta Abd Rabu Mansur Hadiho. Ten uprchl do Saudská Arábie, kde požádal o internacionální pomoc. Saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán mu rád vyhověl. Měl k tomu více než mnoho důvodů. Hutiové jsou šíité a podporuje je Írán. Pokud by došlo k ovládnutí Jemenu Hútíi, a především strategického přístavu Aden, Írán by mohl paralyzovat vývoz ropy ze země. Navíc by mohl podpořit povstání šíitské minority v samotné Saúdské Arábii. Ta sice není nijak početná, ale žije v oblasti, kde je nejvíce ropných polí a je jádrem saúdského ropného bohatství. Navíc ani síla a prestiž dynastie Saúdů doma není právě na nejvyšší úrovni a je zde obava, z minimálně palácové, revoluce.  

Saúdové zformovali vojenskou koalici. V ní byly země z Arabského poloostrova jako Spojené arabské emiráty do roku 2017 Katar, které podlehly nejen tlaku silného saúdského souseda, ale měly stejné obavy jako on. Pak tu však byly i země, které si Saúdové získali za pomoci peněz a jejich hlavním úkolem je získat pro akci punc legality a mezinárodnosti. Země jako Maroko, Senegal nebo Egypt by se rozhodně bez toho, kdyby jejich armády nebyly Saúdy financovány, do Jemenu „prosazovat mír“ nevydaly. Západ kývl na intervenci poté, co Saúdové svoji akci prohlásili za protiteroristickou a stabilizující Jemen.  Jemenu totiž operuje i Al-Káida. Již méně bylo zdůrazňováno, že se saúdským požehnáním a za zapojení do války na jejich straně jim Saúdové platí.

Saúdové si pojistili Západ i mohutnými zbrojními zakázkami.  Do USA, Německa, Velké Británie, Španělska, ale i do České republiky tekly a tečou miliardy za zbraně, a ti politici, kteří tak rádi mluví o lidských právech a válečných zločinech, najednou mlčeli. V zemi je nasazeno asi 1000 vojáků speciálních sil USA a Francie, létající tankery USAF doplňují saúdským stíhačkám palivo a americké námořnictvo provádí blokádu jemenských přístavů. Saudská Arábie byla dokonce vloni zvolena do Rady pro lidská práva OSN. Saúdové si ovšem začali být svojí situací až příliš jistí a jejich vojenské operace v Jemenu začaly být až příliš bezohledné.

Již první údery na začátku intervence v březnu 2015 byly vedeny proti civilním cílům jako byly tržiště, nemocnice nebo školy. Saúdové se k tomu, po kritice Lékařů bez hranic jejichž nemocnici zasáhli, vyjádřili tak, že neměli informace a věřili se, že se jedná o hútijskou základnu. Mezinárodní společenství mlčelo. Pak se ovšem věci začaly komplikovat. Hútíové se rozhodně nehodlali vzdát a saúdská armáda se ocitla v nekonečné partyzánské válce s jejich oddíly. Ba co více. Hútíové přešly do protiútoku a začali provádět údery na území samotných Saúdů. Z Íránu dostali rakety blízkého a středního doletu, se kterými povstalci začali ostřelovat samotný Rijád.

Válka se spolu s poklesem ceny ropy podepsala na domácí ekonomice. Saudská vláda byla poprvé v dějinách nucena vypsat daň z přidané hodnoty. Ani morálka vojska se nezlepšuje. Spíše naopak. Jednotky musely být doplněny žoldáky z Jižní Ameriky a byla najata i firma Academi, dříve známá pod jménem Blackwater, která se neblaze proslavila v Iráku.  V samotné Saúdské Arábii je připraveno 125 000 dynastii oddaných příslušníků Národní gardy potlačit jakékoliv nepokoje nebo pokus o revoluci. S tím, jak se intervence prodlužuje, zvyšuje se i frustrace a brutalita obou stran.


Saúdové však mají k vyjádření své frustrace daleko více prostředků. V říjnu 2016 obletěla svět zpráva o zvláště barbarském útoku. Saúdské stíhačky udeřily v San'á na smuteční shromáždění na pohřbu bývalého ministra vnitra. Dvě v USA vyrobené laserem naváděné bomby zabily 150 lidí a 550 bylo zraněno. Svět se na nic jiného, než slova nezmohl. Británie, jako jeden z největších dodavatelů zbraní do Saúdské Arábie, veškeré vyšetřování na půdě OSN zablokovala. Zakázaná kazetová munice se při bombardování v Jemenu stala standardem. V březnu 2017 došlo u jemenských břehů k dalšímu „záhadnému útoku“. Neznámý vrtulník rozstřílel člun s uprchlíky ze Somálska. Až 50 obětí. Teprve vyšetřování prokázalo, že vrtulník byl stroj Apache saúdského letectva. Další kapkou bylo propuknutí hladomoru a epidemie cholery, což si vyžádalo kolem 52 000 obětí. Saúdové přitom odmítali vpustit do země humanitární pomoc. V poslední době svět pobouřil útok na civilní autobus, ve kterém zahynulo 51 lidí z čehož 40 byly dětí.

Již v roce 2016 Evropský parlament schválil rezoluci, která vyzvala členské státy k zastavení dodávek zbraní válčícím stranám. Teprve v březnu 2018 Belgie, Německo a Norsko v reakci na vývoj situace v Jemenu zastavilo veškeré dodávky. Ztráta belgických a německých dodávek Saúdy nepochybně zabolela. V reakci na to zrušili veškeré civilní kontrakty s německými firmami. Ostatní země se k tomuto kroku nepřipojily.  Tak americká firma Texetron v únoru získala kontrakt na 1300 kazetových bomb za 641 milionů dolarů. Uprázdněné místo po Němcích zaplnily francouzské zbrojovky a francouzská vláda odmítá zrušit zbrojní kontrakty. Největší obrat předvedla španělská vláda. Ta v reakci na útok na autobus 3. září 2018 zrušila zakázku na 400 laserem naváděných bomb. O deset dní ovšem Španěle změnili názor a zbraně dodají. 

Opozice proti válce se zvedá po celém světě. I američtí senátoři se pomalu obrací proti Saúdům a začínají tlačit na prezidenta Donalda Trumpa, aby omezil podporu saúdské armádě. Ani vyjádření světových politiků již nejsou tak diplomatická. Ba co více, proti politice krále a korunního prince roste odpor i v samotné vládnoucí dynastii.  Princ Ahmed bin Abdelaziz před nedávnem před protestujícími proti válce v Jemenu v Londýně prohlásil, že širší rodina není zodpovědná za kroky „krále a jeho společníků“, a že s nimi nesouhlasí. To je na Saúda, navíc přímo z královské rodiny, silné vyjádření.

Existuje z konfliktu nějaká cesta? Saúdové se zatím tváří, že se z jemenského kotle nesnaží dostat. K mírovým jednáním, které měly proběhnout minulý týden se nedostavili představitelé povstalců. Již však nebylo řečeno, že důvod byl ten, že Saúdové nedovolili jejich letadlu vzlétnout. Je jasné, že pokud budou chtít někdy válku skončit, budou muset přizvat k jednání i spojence Hútíů Írán. A to je něco, co Saúdové nejsou ochotni připustit. Válka tak bude pokračovat a dá se předpokládat, že „saúdský Vietnam“ bude mít na zemi drtivé dopady. Poslední zprávy hovoří například o tom, že na jihu Saúdské Arábie u hranic s Jemen propukla epidemie cholery. Pro Saúdskou Arábii epidemie této choroby může být jen méně nepříjemným důsledkem. 

3 komentáře (Poslední 23.09. 18:09) Napište svůj názor

reklama