reklama

Zemědělci mají proč hnát dobytek nahoru. Od června do počátku září vysokohorské pastviny nabízejí stovky různých druhů trav a bylin, zatímco louky v údolí jen několik desítek. Jestli to sýr vylepší, záleží na chuti konzumenta, nicméně odborníci dobře vědí, že alpský sýr je mnohem bohatší na omega-3 mastné kyseliny, a to svědčí zdraví. Švýcarské sdružení alpských zemědělců odhaduje, že produkce alpského sýra činí ročně asi 4000 tun.

Stěhování krav na letní byt podporuje švýcarská vláda, zemědělci dostávají každé léto na každou krávu subvenci asi 400 švýcarských franků (přes 9000 Kč).

Pohlednice s alpskými pastvinami se staly nedílnou součástí švýcarského dědictví. Chov skotu byl dominantní formou zemědělství v Alpách už ve 14. století. Zřejmě není náhodou, že způsob výroby tvrdého sýra, který umožnil jeho přepravu na velké vzdálenosti, pochází právě z tohoto období. Účelem subvencí je proto také tuto staletou tradici venkovského života zachovat a zabránit zalesnění pastvin.

Zemědělci dojí krávy dvakrát denně, za úsvitu a navečer, a po většinu dne se pak věnují výrobě sýra. Muži i ženy v průměru pracují 14 hodin denně, sedm dní v týdnu a dostávají za to jen 70 franků denně. Třetinu průměrného švýcarského platu.

Strávit léto na čerstvém horském vzduchu v Alpách, dojit krávy a vyrábět sýr je snem mnoha Švýcarů. Mezi účastníky pasteveckého rychlokurzu lze běžně najít lékaře, právníky i učitele. Jakmile však po těžkém létě v horách svedou dobytek do údolí, jen málo z nich se rozhodne si to za rok zopakovat.