Macron dostal na frak. Leze Francouzům na nervy?

Na začátek je třeba připomenout, že Macrona volila velká část Francouzů nikoli proto, že by jim byl nějak zvlášť sympatický, nýbrž pouze kvůli horší alternativě v podobě šéfky krajní pravice Marine Le Penové. Ostatně už po dobrém výsledku v 1. kole prezidentské volby naštvalo velkou část voličů, když šel oslavovat do jedné z nejdražších restaurací. S podobnou situací se Francie setkala také v roce 2002, kdy přes 80 % hlasů získal neoblíbený prezident Jacques Chirac proti extremistovi Jeanovi-Marie Le Penovi. Ve svém druhém volebním období se Chirac stal jedním z nejneoblíbenějších prezidentů v historii moderní Francie.

Nyní si Macron u nespokojené veřejnosti drží přezdívku "prezident bohatých". Opozice mu momentálně vyčítá, že veškeré jeho reformy tlačené přes odpor voličů a odborů nesklidily potřebné ovoce v podobě boje s vysokou mírou nezaměstnaností, která se stále pohybuje nad 9 %, což je více, než ve Španělsku, Řecku a dokonce i samotné Itálii.

"Slovy Macrona si všichni nezaměstnaní mohou za svou situaci sami! Kde ten muž žije? Kdo další ještě bude takhle napadat Francouze, kteří třou bídu s nouzí?!," stěžoval si krajně levicový politik a neúspěšný kandidát na francouzského prezidenta Jean-Luc Mélenchon

Na druhou stranu je třeba připomenout, že představitelé největší francouzské obchodní lobby si rok s rokem stěžují na nedostatek pracovníků. Podle Pôle Emploi jobless center je ve Francii celkem 300 tisíc neobsazených postů. Neměl tedy Macron přeci jenom trochu pravdu, byť jí neřekl zrovna tím nejkorektnějším způsobem?

Macronova slova, že například v pařížské čtvrti Montparnasse je dostatek práce dost, zaujala i novináře. Například Europe1 a France Info se rozhodly do této oblasti vyslat své reportéry, aby zanalyzovali situaci na místním pracovním trhu. Novináři z Europe 1 se podařilo zjistit, že z 12 oslovených společností se sedmi podařilo sehnat prostory, v nichž by si mohly otevřít kavárnu, nebo restauraci. Výsledky jsou tedy tristní. Na to, aby mohla být nabídka práce, je potřeba poptávky. A k jejímu vzniku je nutné, aby firmy neměly problém sehnat místa, v nichž budou moct mít provozovnu.

A přitom si Macron získal velkou část příznivců právě mezi podnikateli, kteří věřili, že se bude snažit tento problém řešit. Terčem kritiky jeho politiky se stal také růst mezd na úkor důchodů a reformy prodlužující pracovní dobu. Odbory, které mají v zemi výsadní postavení, z tohoto důvodu pořádaly rozsáhlé generální stávky.

Ačkoliv je Macron stále plný energie, hrozí, že by přeci jenom mohl skončit stejně, jako jeho předchůdce v Elysejském paláci Francois Hollande. Ten také sliboval, že zatočí s nezaměstnaností. První rok ve svém působení v prezidentské funkci je Macron neúspěšný, ale stále má před sebou necelé čtyři roky, aby to napravil. "Dobře si uvědomuji, že můj první rok ve funkci byl spíše zklamáním, ale slibuji, že nadcházející dva roky přinesou patřičnou změnu, a že na konci mého volebního období, bude míra nezaměstnanosti činit 7 %," řekl Macron.

Témata:  Francie,  nezaměstnanost,  Emmanuel Macron