Proč Američané nevyhlásili vítězství nad IS?

Boj s IS uvádějí USA jako hlavní důvod, proč se vojensky angažují v Sýrii. Prostřednictvím vzdušné podpory, za výrazné pomoci kurdských sil, se Spojeným státům podařilo rozložit IS a zahnat jeho bojovníky do malé oblasti na východě Sýrie. Obávaná teroristická organizace podle zpráv tajných služeb postrádá sílu jak na vedení vojenských operací, tak teroristických útoků na Západě. Navíc IS ztrácí kontrolu nad svými „pobočkami“ v Asii a Africe, uvádí server Military Times.

Přestože IS byl poražen, Pentagon váhá s vyhlášením vítězství a nechává své pozemní síly – okolo 5 000 vojáků v Iráku a 2 000 vojáků v Sýrii – v pohotovosti. Podle Barryho Posena, ředitele Programu bezpečnostních studií na Massachusettském technologickém institutu je to dáno tím, že boj s IS se podařilo americké veřejnosti náležitě „prodat“ a pro další vojenskou operaci v oblasti by bylo obtížné znovu tuto podporu získat.

Touto novou vojenskou misí USA by mělo být zabránění rozšiřování vlivu Íránu. Přinejmenším tak to chápe bezpečnostní Poradce pro národní bezpečnost Spojených států amerických, John Bolton. „Nehodláme odejít, dokud se iránská vojska nacházejí mimo iránské hranice, a to platí i pro síly kontrolované Íránem a íránské milice," řekl Bolton, informovala agentura Reuters.

Napjaté vztahy mezi Íránem a USA

Současná americká administrativa se vyznačuje velmi negativním postojem k Íránu. Americký prezident Donald Trump na Valném shromáždění OSN nařkl Írán z rozsévání „chaosu, smrti a destrukce“ a vyzval k jeho mezinárodní izolaci. Samotné USA se o ní pokoušejí zavedením ekonomických sankcí, které Trump plánuje ještě přitvrdit. Americký prezident už v minulosti označil Írán za hlavního tvůrce terorismu na Blízkém východě.

Bolton, který je řazen mezi tzv. „jestřábi“, tj. zastánce velmi agresivní politiky vůči jiným státům i prostřednictvím vojenských akcí, byl v některých ohledech ještě radikálnější než Trump. Írán varoval, že USA sledují akce jeho představitelů a pokud budou proti USA či jejich partnerům, USA „půjdou“ po Íránu a Írán bude „čekat peklo.“

Americká rétorika vůči Íránu je vyhrocená mimo jiné kvůli obvinění íránských představitelů, že za teroristickým útokem v íránském městě Ahváz stojí USA, Izrael a Saúdská Arábie. Dalším podnětem bylo rozhodnutí Ruska předat obranné protiletecké systémy S-300 Sýrii, což je považováno Izraelem za akt výrazně ohrožujícím jeho národní bezpečnost. Bolton je přesvědčen, že za sestřelením ruského bojového letounu, které rozpoutalo diplomatickou při mezi Ruskem a Izraelem a vedlo k dokončení předání systémů, je Írán.

Izrael souzní se současným americkém vedením, co se týče vykreslování Íránu jako hlavního nebezpečí na Blízkém východě. Izrael se obává, že Írán využívá chaosu v Sýrii k tomu ,aby posunul své síly v čele s libanonským hnutím Hizballáh, směrem k izraelským hranicím se Sýrií. Uskutečňuje proto pravidelné nálety nad Sýrií, které mají za cíl poškodit údajné protiizraelské operace Íránu v jejich zárodku. Podle expertů Izrael výrazně ovlivňuje americkou politiku vůči Íránu, stejně jako jiný hlavní americký spojenec na Blízkém východě, Saúdská Arábie.  

Military Times upozorňují, že na změnu strategických cílů USA v Sýrii upozorňuje setrvávání a rozšiřování operační základny v Al Tanf, která se nachází na strategickém místě na hranicích mezi Irákem, Sýrii a Jordánem. Základna je dosti daleko od aktivit míst, kde operuje IS. Námořní pěchota USA poblíž ní nedávno uskutečnila vojenské cvičení, jehož cílem mělo podle stanice CNN připravit americkou armádu na případný vojenský útok ze strany Ruska a Íránu.

Změna amerického kurzu v Sýrii obhajovaná Boltonem má mnohé kritiky. Američtí poslanci, např. demokratický poslanec za Massachusetts Seth Molton, poukazují na nutnost schválení takovéhoto typu vojenské operace americkým Kongresem. Americká armáda nyní pracuje pod dvěma Kongresem schválenými Oprávněními k použití vojenské síly (The Authorization for Use of Military Force - AUMF) – jedno je zaměřeno proti al-Káidě a s ní spojenými teroristickými silami (tj. i IS) a druhé proti Iráku (schváleno pro rok 2001 a 2002).

Poslanci se obávají, že bez schválení budou americké vojenské operace proti Íránu nelegitimní. Americký ministr obrany Jim Mattis mírnil Boltonovo slova s tím, že USA v Sýrii v prvé řadě bojují proti IS z mandátu OSN. Podle něj musí USA zatím v Sýrii zůstat, aby dostatečně vytrénovaly lokální síly a zamezily podobnému scénáři, jaký se stal v Iráku, kdy lokální irácké bezpečností sbory nebyly schopné zamezit rozšiřování IS.  

Témata:  USA,  Sýrie,  Írán,  U.S. ARMY