Kolik je mešit a muslimů v Německu? Nikdo se nemůže dopočítat

Německý stát má poměrně dobrý přehled o tom, kolik je v Německu kostelů či židovských synagog. Tyto náboženství totiž na svůj provoz vybírají daň prostřednictvím finančních úřadů. Každý obyvatel, který se hlásí k protestantské či katolické církvi musí platit tzv. církevní daň (okolo 8-9% čistého příjmu). Stát má díky tomu, že církve i židovské organizace jsou uznány jako veřejnoprávní instituce, přesně vědomosti o tom, kolik jich přesně je.

Muslimské organizace, stejně jako např. buddhistické, takto státem uznány nejsou. Podle německého práva nemusí být náboženské asociace registrovány. Je tak na jednotlivých náboženských asociací, zda-li se přihlásí k širší organizaci nebo zůstanou nezávislé. Německý stát tak nemá možnosti, jak zjistit, kolik se jich na německém území nachází.

Centrální rada muslimů v Německu oznámila počátkem října, že v Německu je zhruba 2500 mešit. Podle Michaela Bluma, specialisty na islám, může být v Německu okolo 2600 až 2700 islámských svatyň. Podle zprávy pro německý Bundestag se v Německu nachází okolo 2350 až 2750 mešit.

Rozdílnost čísel vyplývá především z toho, že mešita může označovat jakékoliv bohoslužebné místo. Centrální rada muslimů v Německu uznává, že velkých mešit, které reprezentují obecný obraz mešity v západním světě, je v Německu okolo 900. Většina mešit jsou většinou pouhými modlitebními pokoji a mají podobu tzv. „dvorních mešit“, nacházejících se na dvorech domovů či přestavěných průmyslových budovách. Tyto mešity nepřitahují příliš pozornosti, dají se poměrně snadno přehlédnout a jsou v podstatě užívány jen pár místními muslimskými komunitami.

Obtíže s znalostí počtu mešit přímo souvisí s podobnými obtížemi ohledně počtu muslimů v Německu. Podle zprávy Bundestagu slouží mešity náboženským potřebám okolo 4,4 až 4,7 miliónů muslimů rozličných vyznání, etnického původu a politických názorů. Podle zprávy nicméně jen minorita jich patří do nějaké muslimské asociace či kongregace – okolo jen 15 až 30%.

Zatímco v případě křesťanství může stát poměrně přesně odhadnout, kolik je křesťanů v Německu díky jejich přímému napojení na církevní sdružení, kterým platí církevní daně, v případě muslimů je to vzhledem k tomuto nízkému číslu muslimů sdružených v náboženských asociacích mnohem obtížnější. Mnozí muslimové v nich nejsou a tak unikají přehledu kontrolorů těchto asociací. Jiní muslimové se považují jen za muslimy podle jména a svému původu a nevykazují žádnou náboženskou praxi, nezajímají se příliš o náboženství celkově a nenavštěvují mešity (podobný metodologický problém se týká samozřejmě i židů a křesťanů – ne všichni, kdo platí církevní daň nutně chodí do kostela a zajímá se o věci víry).

Nezájem některých muslimů o mešity má velký vliv na jejich fungování. Na rozdíl od křesťanských církví se muslimské asociace nemohou spolehnout na pomoc od státu a být si jisté pravidelným příjem od k nim přihlášených občanů. Jejich financování tak zcela závisí na darech a dobrovolných příspěvcích. Těch může být dost na to, aby se postavila menší mešita, nemusí jích ale být dost na to, aby skutečně fungovala jako mešita – tj. aby zaměstnávala imámy a další personál.

Právě proto má tak významné slovo v německých mešitách Turecko, protože to je schopné sem poslat jak imámy, tak i významnou finanční výpomoc. Jedná se však o dvousečný dar. Německá veřejnost, včetně její muslimské části, vnímá takové typy mešit jako hlásnou troubu Turecka a jeho radikální verze islamismu (totéž platí i pro jiného významného donátora mešit v zahraničí, Saúdskou Arábii).

Turecko rozhodně silně ovlivňuje podobu muslimského života v Německu. Turecko-islámská unie pro náboženské záležitosti (DITIB) má asi 900 mešit a 800 000 členů. Jedná se o velmi kontroverzní organizaci, s kterou je spjata většina výtek vůči islámu v Německu. Např. minulý rok DITIB odmítl účastnit se protestu organizovaného muslimskými asociacemi v Kolíně proti islamistickému teroru. V roce 2017 též rezignovalo kompletní vedení mládežnické sekce DITIB s tím, že organizace cíleně zamezuje jakýmkoliv krokům směrem k liberalizaci.

Témata:  Německo,  Islám,  muslimové