Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Hrozí další válka? Expremiéři promluvili o dopadech brexitu

Velká Británie
Velká Británie
Foto: Pixabay

Londýn - V souvislosti s možným brexitem se vynořila otázka následků pro Severní Irsko. Expremiéři Tony Blair a John Major vyjadřují obavy o mírový proces v Ulsteru a jednotu Británie.

Násilí v Ulsteru mezi separatistickými katolíky a probritskými protestanty si od roku 1969 vyžádalo na 3500 mrtvých. Soupeřící strany se zde v sousedství Irské republiky od té doby dělí o moc a dalšími rozhovory mír upevňují. Severoirští katolíci se ale stále netají zájmem odtrhnout se od Londýna a připojit k Dublinu.

"Myslíme si, že přestože Severní Irsko je stabilnější a více prosperující než kdykoli předtím, byla tato stabilita vybudována na křehkých základech," řekl podle deníku The Financial Times labourista Blair. Ten se stejně jako konzervatinec Major podílel na mírovém procesu, který vyvrcholil podpisem mírové dohody v roce 1998.

Ve snaze odvrátit debatu před referendem od migrace, která spíše nahrává stoupencům tak zvaného brexitu, Blair s Majorem varují před možným rozpadem Británie. "Říkám bez stínu pochyb, že špatný výsledek 23. června bude mít dopad na naši unii (britských ostrovů). To znamená, že v hlasování jde o samotnou jednotu Spojeného království," soudí Major.

"Pokud by Skotsko hlasovalo (23. června) pro setrvání v Evropské unii, ale Británie jako celek se rozhodla k odchodu, tak vznikne vážné riziko nového referenda (ve Skotsku)," vysvětlil Major.

Témata:  Tony Blair John Major Velká Británie

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.