Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Mexiko nezvládá nápor karavan uprchlíků. 2000 lidí přebrodilo řeku a míří do USA

Mexiko, ilustrační foto
Mexiko, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Asi 2000 migrantů ze středoamerických zemí proniklo v sobotu přes hranici z Guatemaly do Mexika. Na mexické straně si pak odhlasovali, že budou pokračovat ve svém pochodu na sever ke Spojeným státům. Informovala o tom dnes agentura AP. Americký prezident Donald Trump již dříve pohrozil, že kvůli vlně středoamerických běženců s pomocí vojska zcela uzavře hranici mezi USA a Mexikem.

Situace na hranici mezi Guatemalou a Mexikem je napjatá již několik dní. Mexická armáda vyslala před víkendem k hranici posily, aby proud migrantů směřující na mexické území zastavila. V pátek mexické bezpečnostní složky odrazily útok běženců na hraniční přechod mezi Guatemalou a Mexikem.

V sobotu už ale mexická armáda nezabránila v cestě asi 2000 migrantů, kteří se do Mexika přebrodili s pomocí lan přes hraniční řeku, přeplavali nebo zaplatili místním, kteří si za přepravu lidí či zboží na lodi přes řeku účtují 1,25 dolaru.

Další uprchlíci čekají v úmorném vedru na mostě přes hraniční řeku na registraci. Mexické úřady odmítly vpustit běžence do země hromadně, přijímají ale malé skupinky k azylovému procesu a některým z uprchlíků udělují povolení k pobytu na 45 dní.

Většina migrantů pochází z Hondurasu. Guatemalský prezident Jimmy Morales a honduraský prezident Juan Orlando Hernández se kvůli karavaně migrantů sešli k mimořádnému jednání na guatemalské letecké základně. Vůdci obou zemí uvedli, že během uplynulého týdne vstoupilo do Guatemaly odhadem 5400 migrantů. Zhruba 2000 Hondurasanů se rozhodlo pochod do Spojených států vzdát a vrátili se dobrovolně do vlasti.

Rodrigo Abeja, který je jedním z vůdců karavany migrantů, agentuře AP řekl, že běženci, kteří v sobotu pronikli na mexické území, budou dnes pokračovat k městu Tapachula. "Ještě nevíme, jestli se nám podaří dojít až k americké hranici, ale půjdeme, jak daleko budeme moci," prohlásil.

Karavany migrantů pořádají nevládní organizace ze středoamerických zemí už řadu let. Cílem hromadné cesty lidí z chudých zemi Střední Ameriky je vyhnout se ve skupině nebezpečí, které hrozí při takové cestě jednotlivcům, a také hromadně upozornit na humanitární krizi ve Střední Americe. Nynější karavana, kterou svolali organizátoři přes sociální sítě, vyrazila před týdnem z města San Pedro Sula na severu Hondurasu.

Účastníci karavan migrantů utíkají před bídou a vysokou kriminalitou ve svých domovských státech a míří za lepším životem do USA. Dosud se obvykle obešly bez větší publicity, až do letošního dubna, kdy podobnou karavanu označil americký prezident Donald Trump za bezpečnostní hrozbu pro Spojené státy a poslal na hranici s Mexikem národní gardu.

Tentokrát Trump ještě přitvrdil, když nejprve pohrozil Hondurasu i Guatemale zastavením poskytované pomoci, pokud migranty nezastaví, a poté varoval, že uzavře hranice s Mexikem a rozmístí u nich vojáky.

Témata:  uprchlíci Mexiko Guatemala

Související

Aktuálně se děje

14. února 2026 19:33

Nejméně věří Češi Turkovi, ukázal průzkum. Od politika přišla rázná reakce

První letošní výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), realizovaný na přelomu ledna a února 2026, nabízí detailní pohled na to, jak čeští občané vnímají své politické představitele. Nejdůvěryhodnější postavou české politické scény zůstává prezident Petr Pavel, kterému věří 62 procent dotázaných. Jako jediný politik v šetření oslovuje téměř dvě třetiny veřejnosti a dosahuje kladného indexu důvěry ve výši +28.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Volodymyr Zelenskyj na MSC

Významný moment pro Česko: Zelenskyj na MSC poděkoval Pavlovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na bezpečnostní konferenci v Mnichově s projevem, ve kterém se zaměřil na paralely mezi současnou ruskou agresí a historickými událostmi 20. století. Varoval, že ruský prezident Vladimir Putin se pokouší o scénář velmi podobný tomu z roku 1938. Podle Zelenského doufá Kreml v to, že si podmaní část Ukrajiny stejně, jako tehdy nacistický diktátor Adolf Hitler získal část Československa díky Mnichovské dohodě.