Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi trápí Německo. Problém není jen v Zemanovi

Zahraniční tisk
Zahraniční tisk
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Česká republika má sice vášnivě populistického prezidenta, přesto není možné na tuto zemi nahlížet stejně jako na Maďarsko nebo Polsko. Napsal to dnes německý list Süddeutsche Zeitung. Země Visegrádu - tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko - totiž nejsou jednolitou skupinou.

"Často jsou tyto čtyři země vnímány už jen jako jeden blok. To má ale se skutečností jen málo společného," míní Süddeutsche Zeitung.

"Prezident Miloš Zeman je sice také vášnivý populista a vládnoucí miliardář Andrej Babiš v nejlepším případě Evropan z pragmatických důvodů, přesto je vláda v Praze daleko vzdálená národnostním tónům Viktora Orbána v Maďarsku nebo zápalu Poláka Jaroslawa Kaczyńského, s nímž ničí nezávislou justici," konstatuje nejčtenější německý seriózní deník. Světlé momenty jsou podle něj při pohledu na východ vzácné.

List rovněž vyjadřuje přesvědčení, že by Německo mělo brát vážně i menší země ve střední a východní Evropě, nejen Polsko.

"V Evropě všichni hledí na Německo. Je načase, aby se Němci někdy podívali zpět," míní deník, podle něhož je dobře, že Prahu v pátek alespoň krátce u příležitosti 100. výročí založení Československa navštívila německá kancléřka Angela Merkelová.

Témata:  Německo,  Česká republika,  Visegradská čtyřka,  noviny a tisk

Aktuálně se děje

27. září 2026 10:12

V Británii nejsou ani měsíc, a už se Harry s Meghan rozhodli pro zásadní změnu

Princ Harry a jeho manželka Meghan vyvolali rozruch na nové škole svých dětí, když ke budově dorazili v konvoji terénních automobilů se zatmavenými skly. Sedmiletý princ Archie a pětiletá princezna Lilibet nastoupili do nového vzdělávacího zařízení ve Velké Británii. Příjezd členů královské rodiny přitáhl okamžitou pozornost ostatních rodičů i místní komunity.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.