Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Muslimky, přistěhovalci, lesbička: Ve Sněmovně reprezentantů usedne rekordní počet žen

USA
USA
Foto: Pixabay

Už před definitivním sečtením volebních výsledků z úterních amerických parlamentních voleb je jasné, že Sněmovna reprezentantů bude o něco pestřejší než v předcházejících letech. Rekordní bude například počet žen, které se stanou kongresmankami. Zatímco dosavadní rekord byl 84, nyní to bude nejméně 89 žen. Do Sněmovny reprezentantů Spojených států se dostala také nejmladší žena v dějinách, první dvě muslimky či první dvě ženy z řad původních obyvatel Severní Ameriky. V Coloradu bude guvernérem vůbec poprvé muž, který se otevřeně hlásí k homosexuální orientaci.

Nejmladší ženou v dějinách, která byla zvolena do Sněmovny reprezentantů, se stala 29letá demokratka Alexandria Ocasiová-Cortezová. Dcera přistěhovalců získala v jednom z newyorských volebních obvodů 78 procent hlasů. Jen o pár měsíců starší je Abby Finkenbauerová, jež získala křeslo v Iowě. Slavnostní přísahu v lednu příštího roku složí ve Sněmovně reprezentantů coby čerstvá třicátnice.

Další prvenství mají na svém kontě demokratky Rashida Tlaibová a Ilhan Omarová ze států Michigan a Minnesota, které se staly prvními muslimskými ženami ve Sněmovně reprezentantů. Dvaačtyřicetiletá Tlaibová pochází z Detroitu, do USA přišli její palestinští rodiče. Dějiny psala již v roce 2008, kdy se jako první muslimka dostala do sněmovny státu Michigan. Šestatřicetiletá Omarová pochází ze Somálska, odkud její rodina utekla před občanskou válkou, když jí bylo osm.

Demokraté mají na svém kontě i další prvenství. Sharice Davidsová z Kansasu a Deb Haalandová z Nového Mexika se staly prvními kongresmankami, které pochází z řad původních obyvatel Severní Ameriky. Davidsová je průkopnicí i v dalších ohledech. Ve Sněmovně reprezentantů v její osobě usedne první lesbická žena z Kansasu a zřejmě i první bývalá profesionální zápasnice.

Stát Colorado bude mít po těchto volbách v čele prvního guvernéra, který se otevřeně hlásí ke své homosexuální orientaci. Hlasování tu vyhrál 43letý Jared Polis, který je od roku 2009 kongresmanem. Se svým partnerem vychovává dvě děti.

Průkopnická role naopak nepřipadne demokratce Christine Hallquistové, která se ucházela o post guvernérky ve státě Vermont a podlehla v souboji republikánovi Philovi Scottovi. Pokud by Hallquistová zvítězila, mohla být první transgenderovou osobou v guvernérské funkci.

Voliči do parlamentu USA poslali nové tváře, ale i ostřílené politiky. V Texasu křeslo v Senátu obhájil uchazeč o republikánskou nominaci do prezidentského klání z roku 2016 Ted Cruz, ve Vermontu uchazeč o nominaci demokratickou 77letý Bernie Sanders. Znovu byl do Senátu zvolen také Tim Kaine, který předloni po boku neúspěšné Hillary Clintonové usiloval o post viceprezidenta.

Ve státě Utah získal senátorské křeslo 71letý Mitt Romney, který byl republikánským kandidátem na prezidenta v roce 2012. Tehdy jej porazil Barack Obama a Romney se z vysoké politiky následně stáhl. V prezidentské kampani před volbami před dvěma lety patřil nově zvolený senátor ke kritikům nynějšího prezidenta Donalda Trumpa.

Témata:  USA Kongres Spojených států amerických (United States Congress) volby v USA Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:43

Patří StarDance na ČT? Ředitel televize prozradil, jak to cítí

StarDance pozítří opět pokračuje a poběží ještě několik sobot, než poznáme vítěze této řady. Měla by být tou vůbec poslední? I takové názory někdy zaznívají. Česká televize je ale bytostně přesvědčena, že taková show do vysílání patří. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.