Nemám rád místní jídlo. Uprchlíci promluvili o tom, co se jim v Evropě nelíbí

V roce 2015, kdy byla migrační krize na vrcholu, přijalo Nizozemsko 60 tisíc uprchlíků. Země se nyní zabývá otázkou, jak integrovat ty, kteří požádali o azyl. Na bývalém sportovním hřišti v jihozápadním Amsterdamu vznikl komplex bytů „Startblok" pro uprchlíky i Holanďany ve věku od 18 do 28 let. Díky společnému bydlení se mají kultury lépe poznat a cizinci se mají snadněji integrovat.

Novináři oslovili migranty ze Startbloku, aby popsali svoje dojmy z nizozemské kultury. Třiadvacetiletý Razan ze Sýrie říká, že zpočátku toto zařízení nenáviděl. „Cítil jsem, že jsem v novém uprchlickém táboře. Ale v určitém okamžiku se váš pokoj změní opravdu ve váš. Udělal jsem z toho můj osobní prostor, takže se teď teď cítím lépe. Pěkné je, že každý rok máme slavnost, abychom se lépe poznali. Z mého pohledu to ale ve skutečnosti nepomohlo k mixu kultur,“ prozradil.

„Bydlím v přízemí a když jsem se sem přestěhoval, někdo na mě často koukal oknem. Nevíte, jestli je to v kultuře této osoby v pořádku, ale necítil jsem se v bezpečí. Není to dokonalé, ale není to hrozné,“ přiznává mladý Syřan.

„Nemám rád holandské jídlo, ale to, co se mi líbí na Holanďanech, je, že jsou velmi přímí a upřímní. Někdy to může být v jiných kulturách považováno za hrubost, ale v určitém okamžiku skončíte s falešnou sladkostí, která je typická pro arabské kultury,“ dodal Razan.

Šestadvacetiletá Noh z Eritreje v zařízení dva roky. „Teď pracuji v Rotterdamu a pomáhám digitalizovat eritrejský jazyk. Na začátku jsem ve Startbloku nechtěla žít,“ přiznává. „Pracovala jsem zde. Je zde nadace, která je součástí bloku, a to mi umožnilo setkat se s mnoha lidmi. Potkala jsem hodně Holanďanů díky tomu, že jsem zde žila,“ vysvětluje klady tohoto bydlení.

„Když jsem poprvé přijela do Holandska, bylo mnoho rozdílů, na které jsem si musel zvyknout. Holanďané jsou velmi přímí, což se mi líbí, a také vždy chodí včas. Plánují ale věci tak, že tu není mnoho prostoru pro spontánnost. Nechystám se odejít z Holandska. Chci začít studovat kulturní antropologii a budoucnost se zdá být jasnější,“ plánuje žena z Eritreje.

Třiadvacetiletá Syreez ze Sýrie žije ve Startbloku dva roky. „Když jsem poprvé přišla do Amsterdamu, neměla jsem to tu ráda. Vím, že pro mnoho lidí je to nejbláznivější město, ale mě se zdálo trochu nudné a životní styl je velmi přísně řízený: každý pracuje pět dní v týdnu a těší se na svou další dovolenou. Co se mi líbí na Holanďanech, je jejich přímost – ta se mi líbí hodně. V syrské kultuře nejsou lidé vůbec přímí,“ vysvětluje.

Lidé žijící v okolí ale prý moc nezná a nestýká se s nimi. „Asi je to proto, že hodně studuju a sem chodím většinou jen spát,“ vysvětluje. „Myšlenka tohoto bydlení je opravdu pěkná a je dobré, že chtějí, abychom se tímto způsobem integrovali,“ uvedla s tím, že ve Startbloku potkala jednoho ze svých nejlepších přátel – Holanďana.

Podle čytřiadvacetiletého Syřana Nasra není integrace jednoduchá. „Když jsem se přestěhoval do Nizozemska, netušil jsem, jací Holanďané jsou. Myslím, že je těžké je přimět k tomu, aby vám věřili, ale obecně platí, že lidé, s nimiž jsem se tu setkal, byli velmi přátelští a přátelští,“ říká migrant.

Témata:  uprchlíci,  Evropa,  Nizozemí