Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Na zadržených ukrajinských lodích byli i příslušníci vojenské kontrarozvědky, jeden je vážně zraněn

Ukrajina, ilustrační foto
Ukrajina, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Na palubě ukrajinských plavidel, zadržených v neděli ruskými pohraničníky u Kerčského průlivu, byli i příslušníci vojenské kontrarozvědky ukrajinské tajné služby SBU. Jeden z nich byl těžce zraněn, potvrdil dnes šéf SBU Vasyl Hrycak podle agentury Interfax-Ukrajina. Stalo se tak podle něj poté, co jeden z ruských bitevníků odpálil na ukrajinské dělové čluny dvě neřízené rakety.

Příslušníci kontrarozvědky se podle komuniké SBU "během čtyř let ruské agrese" nacházejí na přední linii obrany, bok po boku ukrajinských vojáků. A "údiv" ruských představitelů, že na palubě ukrajinských vojenských lodí byli příslušníci SBU, podle komuniké nedokazuje, že by obdobná praxe chyběla u kontrarozvědky "země-agresora".

SBU současně vyzvala ruské tajné služby, aby skoncovaly s vyvíjením psychologického a fyzického nátlaku na zajaté Ukrajince, jehož cílem je "informační ospravedlnění aktu arogantní agrese".

Ukrajina označuje Rusko za agresora od anexe Krymu a rozpoutání konfliktu s proruskými separatisty v Donbasu na východě Ukrajiny.

Ruská tajná služba FSB zveřejnila záběry z výslechu tří členů posádek zajatých ukrajinských lodí, kteří se přiznávají, že narušili ruské hranice a vpluli do ruských výsostných vod. Jeden z nich podle agentury AP zjevně četl připravený text z čtecího zařízení.

Velitel ukrajinského námořnictva Ihor Vorončenko v ukrajinské televizi prohlásil, že zajatí námořníci byli k nepravdivým přiznáním donuceni nátlakem. "Já ty námořníky z (dělového člunu) Nikopolu znám, vždy to byli čestní profesionálové znalí řemesla. To, co teď tvrdí, není pravda," zdůraznil. Upozornil, že dva z námořníků pocházejí z anektovaného Krymu, kde žijí jejich příbuzní, a tak se nátlak dal očekávat.

Jablkem sváru se jeví situace v Kerčském průlivu, přes který Rusko postavilo most vedoucí na anektovaný Krym. Jeho připojení k Rusku ovšem Ukrajina, ani většina zemí světa neuznává.

Ukrajinský parlament v pondělí schválil výnos prezidenta Porošenka o vyhlášení válečného stavu po dobu třiceti dnů od dnešního dne v deseti ukrajinských pobřežních a pohraničních regionech. Tímto krokem Kyjev zareagoval na nedělní incident v Kerčském průlivu mezi Černým a Azovským mořem. Ruští pohraničníci tam zajali tři lodě ukrajinského vojenského námořnictva a 24 námořníků. Podle ruské tajné služby ukrajinská plavidla na ruské lodě namířila své palubní zbraně jako první, na ruskou varovnou palbu prý Ukrajinci nereagovali. Kyjev takový scénář odmítá a označuje ruskou akci za nevyprovokovaný a zákeřný útok. Vyhlášení válečného stavu podle Porošenka neznamená vyhlášení války.

Témata:  Ukrajina Rusko Ruská armáda

Související

Aktuálně se děje

14. ledna 2026 8:35

Obviněn, ale sám prý zvažuje žalobu. Karlos Vémola má dobrý důvod

Karlos Vémola čelí obvinění v ostře sledované kauze, ale on sám má podle některých informací zvažovat žalobu kvůli vývoji zdravotního stavu. Policisté ho totiž v prosinci sebrali v okamžiku, kdy se chystal na operaci. Zákrok se následně odkládal, což vedlo jen k dalším komplikacím. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Emmanuel Macron

Macron varuje před útokem na Grónsko. Trumpovi se postavil i šéfka Evropské komise

Americký prezident Donald Trump stupňuje svou rétoriku ohledně získání Grónska a otevřeně prohlásil, že jakýkoliv jiný výsledek než plná kontrola Spojených států nad tímto územím je pro něj nepřijatelný. Ostrov podle něj USA nezbytně potřebují k zajištění národní bezpečnosti. Trump na sociálních sítích uvedl, že v čele úsilí o získání ostrova by mělo stát NATO, a varoval, že pokud tak neučiní Američané, chopí se příležitosti Rusko nebo Čína, což hodlá za každou cenu překazit.