Horor v uprchlickém táboře: Ženy ze strachu nosí pleny, rvačky na denním pořádku

Podmínky v táboře známý jako Moria, který je placen z financí EU, jsou podle charity otřesné. Jako příklad uvádí případ čtyřiadvacetiletého migranta z Kamerunu, který byl v úterý ráno nalezen mrtvý. Umrzl poté, co teploty klesly pod bod mrazu. Uprchlíci nesmí opustit tento hotspot a odcestovat na pevninu, kvůli čemuž nejen na Lesbosu, ale i dalších řeckých ostrovech Chios, Kos, Samos a Leros žije celkem asi15 tisíc migrantů.

Nová zpráva Oxfamu s názvem „Zranitelní a opuštění“, ze které cituje deník The Guardian, se zaměřuje na asi 5 tisíc běženců, kteří žijí v Morii. Upozorňuje třeba na to, že loni v táboře žilo třikrát více lidí, než pro kolik bylo zařízení původně navrženo. Kvůli tomu prý jsou „zranitelné osoby včetně těch, kteří přežili mučení a sexuální násilí, ubytováni v nebezpečných oblastech... Těhotné ženy a matky s novorozenci zůstávají spát ve stanech a děti bez doprovodu, nesprávně registrované jako dospělí, jsou zadržovány.“

I ty ženy, které musely podstoupit císařský řez, jsou podle zprávy za méně než čtyři dny propuštěny z nemocnice, takže musí žít ve stanech na místě, kde neustále dochází ke rvačkám a kde se dvě třetiny obyvatel podle vlastních slov necítí bezpečně. „V několika extrémních případech ženy dokonce řekly, že v noci začaly nosit plenky aby se vyhnuly tomu, že budou muset jít po tmě samy na toaletu," píše se ve zprávě.

Uprchlice z Kamerunu (36) vypověděla, že v táboře dochází běžně k útokům na lidi. „Moria je pro ženy nebezpečné místo. Rvačka může začít kdykoliv, každou chvíli vám na hlavě může přistát kámen,“ tvrdí Afričanka, která žije ve speciální části jen pro ženy. Má to ale háček – bezpečnostní stráž na noc odchází, takže do jejich sekce může přijít doslova kdokoliv. Žena z Afghánistánu (24) pak doplnila: „V zimě není žádná teplá voda. Sprchujeme se přes toaletu.“

Renata Rendónová, šéfka mise společnosti Oxfam v Řecku, k tomu říká: „Je nezodpovědné a bezohledné, když nerozumíme nejzranitelnějším lidem a nedokážeme reagovat na jejich potřeby. Naši partneři se setkali s matkami s novorozenci spícími v stanech a dospívajícími, kteří byli špatně zaregistrováni, a tak jako dospělí skončili pod zámkem. Identifikace a zajištění potřeb těchto osob je nejdůležitější povinností řecké vlády a jejich evropských partnerů.“

Evropští lídři podle ní musí čelit skutečnosti, že jejich současná politika podporuje nehumánní přijímací systém a ohrožuje uprchlíky.

Lidé, kteří žádají o azyl, by za normálních okolností měli brzy po příjezdu na ostrovy být rozděleni na ty zranitelné a na ostatní, jenže lékařské a psychosociální screeningy v Morii jsou kvůli absolutnímu nedostatku zaměstnanců velmi pomalé. Podle Oxfamu tu "mnoho měsíců" byl jediný doktor, kterého zaměstnávala řecká vláda, aby zhodnotil zdravotní stav až 2 000 nových příchozích za jediný měsíc.

Dokonce i uprchlíci identifikovaní jako zranitelní, kteří by teoreticky mohli získat povolení opustit ostrovy, jsou tak v Morii uvězněni kvůli nedostatku ubytovacích kapacit na pevnině. Od září sice bylo asi 11 000 žadatelů o azyl převezeno trajektem a autokarem do hotelů a apartmánů na pevnině, podle agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR) ale v listopadu byly na ostrovech Lesbos a Samos další asi 4 tisíce lidí, kteří mají nárok na transfer.

Pro některé jsou jediným způsobem, jak se udržovat v zimě v teple, otevřené ohně. Kvůli pálení plastových sáčků a lahví ovšem vzniká „nebezpečný a štiplavý kouř“. Tři žadatelé o azyl navíc v lednu 2017 v táboře zemřeli na následky otravy oxidem uhelnatým, když se snažili topit v provizorních kamnech.

Témata:  uprchlíci,  Řecko,  EU