Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Uprchlíci jsou zdrojem nebezpečných nemoci? Nová zpráva přinesla překvapivé závěry

Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto
Foto: UNHCR

Migranti a uprchlíci směřující do Evropy se obecně těší dobrému zdraví, hrozí jim ale, že onemocní na cestě nebo v nové zemi kvůli špatným životním podmínkám. Uvádí to zpráva, kterou dnes zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO). Existuje přitom pouze malé riziko, že nově příchozí budou šířit nakažlivé nemoci, vyvrací ve své zprávě rozšířené přesvědčení WHO. S poukazem na to, že migranti a uprchlíci nezatěžují neúměrně zdravotní systém, organizace apeluje na evropské země, aby zdravotní péči běžencům poskytovaly na základě faktů, a nikoli na základě politiky či předsudků.

"Tato zpráva je skvělou příležitostí, jak rozptýlit nepravdivé mýty a chybné vnímání (spojené s uprchlíky)," konstatoval Santino Severoni, který se v rámci WHO zabývá zdravím a migrací v evropském regionu. "Zdraví se velmi zpolitizovalo a používá se jako nástroj ke zvyšování strachu. Tato zpráva se ovšem zakládá na solidních datech z našich členských států," dodal.

Despite the common assumption that #refugees and #migrants spread infectious diseases to the host population, the data show otherwise. There is only a very low risk of refugees and migrants transmitting such diseases. pic.twitter.com/8NEdkV4umc

— WHO/Europe (@WHO_Europe) 21. ledna 2019

Žadatelům o azyl v přístupu ke zdravotní péči brání jazyková bariéra a strach z deportace. Některé evropské vlády jim azyl zcela znemožňují. Lidem, kteří v některé z evropských zemích přebývají nelegálně, dále brání v přístupu k základní zdravotní péči diskriminace, neznalost místních poměrů či nedostatek peněz, uvedla WHO.

Migranti podle zprávy utvářejí deset procent, respektive 90,7 milionu lidí, v populaci evropského regionu. Do toho WHO ale zahrnuje i středoasijské státy a Gruzii s Arménií. Z uvedeného počtu lze jen méně než 7,4 procenta kvalifikovat jako uprchlíky. Obyvatelé některých evropských zemí mají za to, že u nich žije třikrát až čtyřikrát více migrantů než ve skutečnosti.

V 15 zemích takto vymezeného regionu - mimo jiné v Rakousku, Turecku a Británii - mají žadatelé o azyl přístup ke stejným zdravotnickým službám jako domácí obyvatelstvo. Ale například v Německu či Maďarsku nemohou na pohotovost.

Ze zprávy také vyplývá, že mezi migranty a uprchlíky se při příchodu méně vyskytují neinfekční nemoci než v domácích populacích. Jestliže ale v nové zemi žijí v chudobě, zvyšuje se u nich riziko kardiovaskulárních onemocnění, rakoviny nebo mozkové mrtvice. K častějšímu výskytu chronických onemocnění přispívá i změna životního stylu, například méně pohybu a špatné stravování.

Migranti a uprchlíci podle zprávy trpí častěji depresí a úzkostí než domácí populace. Častěji se u nich vyskytuje cukrovka, zejména u žen. Muži pak mívají častěji pracovní úraz. Mladiství bez doprovodu nezřídka zakouší sexuální zneužívání.

Agentura Reuters v souvislosti se zprávou WHO připomíná studii, která byla v prosinci zveřejněna v časopise The Lancet. I tam došel tým z londýnské univerzity UCL k závěru, že uprchlíci se obecně těší lepšímu zdraví než populace těch bohatších zemí, kam směřují.

Populistická tvrzení, že migranti představují zdravotní ohrožení a zatěžují zdravotní systém jsou nepodložené mýty, které mají podnítit protiimigrační nálady, uvádí studie.

Témata:  uprchlíci WHO EU

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 18:55

Česko slaví druhé zlato z italské olympiády. Jílek ho přidal ke stříbru

Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.

Zdroj: David Holub

Další zprávy

Volodymyr Zelenskyj na MSC

Významný moment pro Česko: Zelenskyj na MSC poděkoval Pavlovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na bezpečnostní konferenci v Mnichově s projevem, ve kterém se zaměřil na paralely mezi současnou ruskou agresí a historickými událostmi 20. století. Varoval, že ruský prezident Vladimir Putin se pokouší o scénář velmi podobný tomu z roku 1938. Podle Zelenského doufá Kreml v to, že si podmaní část Ukrajiny stejně, jako tehdy nacistický diktátor Adolf Hitler získal část Československa díky Mnichovské dohodě.