Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Himalájské ledovce to mají spočítané, obávají se vědci. Důsledky přitom mohou být katastrofální

Himaláj
Himaláj
Foto: Dave Hart

Nová studie varuje před kritickou situací, ve které se nacházejí himalájské ledovce. I v případě, že by se podařilo nárůst teploty v tomto století udržet na 1,5 stupních Celsia, zmizí do roku 2100 36 % jejich hmoty. Na vodě z ledovců přitom přímo závisí 250 milionů lidí v okolí a více než miliarda a půl dalších na tyto zdroje spoléhá nepřímo.

Vědci varují, že pokud nedojde k radikální a rychlé redukci emisí CO2, mohou do konce století roztát až dvě třetiny ledovců v pohořích Himaláj a Hindúkuš. Ty přitom představují největší světové zásoby vody, s výjimkou ledovců na obou světových pólech.

Pokud globální teplota vzroste do konce století o 2 stupně Celsia, roztaje polovina těchto velikánů. I omezení růstu na 1,5 stupňů, po kterém odborníci a aktivisté volají, bude znamenat ztrátu 36 % ledovců v oblasti.

„Tohle je klimatická krize o níž jste neslyšeli,“ řekl podle BBC Philippus Wester z Mezinárodního centra pro integrovaný horský rozvoj (ICIMOD) a hlavní autor zprávy. „Dopad na lidi v oblasti, již dnes jednom z nejkřehčích horských regionů, bude zahrnovat zhoršenou kvalitu vzduchu i nárůst četnosti extrémních jevů počasí,“ vysvětlil. „Ale nejtvrdší dopad budou mít změněné průtoky řek v před-monzunovém i monzunovém období, které vyvedou z rovnováhy městské zásobování vodou, jídlem i energií,“ dodal.

Přímo zasažení budou lidé v zemích jako je Čína, Indie, Nepál, Pákistán nebo Afghánistán. Vědci však upozorňují, že ledovce zásobují vodou hned deset z nejdůležitějších světových říčních systémů. Řeky jako Ganga, Indus, Žlutá řeka, Mekong a další mají svůj původ právě v horských ledovcových oblastech. V údolích a na jejich březích žije 1,65 miliardy obyvatel, které tání ledovců nepřímo zasáhne.

„Voda je téma, které se prolíná se spoustou dalších záležitostí ovlivňujících ne jen horské komunity, ale i miliony lidí žijících po proudu,“ vysvětlil doktor Hamisch Pritchard z British Antartic Survey. „Tato zpráva zdůrazňuje, jak ústup sněhu a ledu ovlivní chování řek, nejprve zvětšením jejich průtoku v jarních a letních měsících příštích let, dokud sníh neodtaje,“ dodal.

„Pro mě je zajímavá otázka co se stane v povodí řek, až nepřijdou dostatečně silné deště? Bez ledových rezerv v horách, které podporují průtok, budou období sucha pro lidi žijící po proudu tvrdší,“ obává se Pritchard a přidává geopolitický rozměr hrozby. „V tomto regionu je voda horkým politický, ekonomickým a každodenním tématem již dnes a tvrdší období sucha mohou zafungovat jako šok pro již dnes nestabilní systém.“ Někteří odborníci již delší dobu varují, že lidstvo v budoucnu zažije války o vodu. Tato nová studie dodává hrozícímu scénáři na naléhavosti.

Témata:  ledovec globální oteplování řeky voda klimatická změna Himaláje vědci

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.