Před zhruba 300 miliony let, kdy byla Jižní Amerika spojena s Afrikou, byla velká část dnešní Namibie pokryta ledovci. Geologové zkoumali stopy po proudech, kterými masy ledu postupovala. Přitom je překvapilo, jak velké tehdejší ledovce byly.
Studii publikovali geologové Graham Andrews a Sarah Brownová, kteří si stop po postupu ledovců všimli při své pracovní cestě po Namibii.
Zaujali je především pahorky obecně nazývané drumliny. Jedná se o geomorfologickou formu, která vznikla činností ledovce. Pahorky připomínají svým tvarem doutníky a mohou být dlouhé až několik set metrů.
„Rychle jsem si uvědomili, na co vlastně koukáme, protože jsme oba vyrůstali v oblastech, kde byly dříve ledovce,“ vysvětlil podle serveru Science Daily Andrews. Po návratu vědci zjistili, že tento fenomén dosud nebyl prozkoumán.
„Lidé samozřejmě věděli, že část světa byla v určitou dobu pokryta sněhem a ledem, ale nikdo nikdy nezmínil cokoliv o tom, jak se tam drumliny zformovaly, nebo samotnou skutečnost, že tam jsou,“ vysvětlil Andrews.
Oba geologové se proto pustili do výzkumu a zjistili, že se v oblasti musely vyskytovat ledové proudy, které se pohybovaly značnou rychlostí, zhruba 800 metrů za rok. „Ne že by tam byl pouze led, byl tam ledový proud. Šlo o oblast kde se led pohyboval velmi rychle,“ popsal Adrews.
Studie poskytla další důkaz, že byly světadíly Jižní Ameriky a Afriky kdysi spojeny a především, že se dnešní jižní Afrika nacházela na území jižního pólu. „Je to skvělý příklad významného objevu a nového náhledu do klimatické historie našeho světa, který teprve musíme objevit,“ komentoval studii Tim Carr, profesor geologie z Univerzity Západní Virginie.
Témata: Afrika, ledovec, vědci, geologie, výzkum, Namibie, poušť
Související
1. června 2025 16:30
4. února 2025 11:39
6. prosince 2024 14:39
28. listopadu 2024 20:59
2. října 2024 21:24
30. července 2023 22:48
