Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Změny počasí decimují nejchudší státy. Řada z nich ale bojuje i s dalším problémem

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Změna klimatu je sama o sobě devastující silou, která způsobuje záplavy, sucho a zvyšuje teploty po celém světě. Pro země již destabilizované konflikty však tato krize prohlubuje humanitární potřeby a zhoršuje nebezpečné situace. Tato realita dopadá na komunity, které se nacházejí na rozhraní klimatické zranitelnosti a pokračujících konfliktů.

Mezinárodní záchranný výbor (IRC) identifikoval 17 zemí, které čelí brutálním konfliktům, zatímco stojí v první linii globální klimatické krize, kterou samy nezpůsobily. Tyto země nesou nepřiměřené břemeno dopadů změny klimatu, varují ochránci přírody.

Těchto 17 států, mezi nimiž jsou například Afghánistán, Somálsko, Sýrie a Jižní Súdán, tvoří 10,5 % světové populace a podílí se jen 3,5 % na globálních emisích skleníkových plynů. Tento střet změny klimatu a konfliktů představuje obrovskou výzvu, ale řešení jsou možná.

Komunity v těchto oblastech prokázaly mimořádnou odolnost, ale potřebují více podpory pro adaptaci, obnovu a budování udržitelné budoucnosti. IRC spolupracuje s těmito komunitami, aby zmírnil okamžité dopady změny klimatu.

Změna klimatu v konfliktních zónách vede k přesídlení, nedostatku zdrojů a násilí. V zemích, kde již probíhá konflikt, klimatické šoky, jako sucho či povodně, zhoršují destabilizaci. Nedostatek klíčových zdrojů, jako je voda a obdělávaná půda, vytváří napětí mezi skupinami, což vede k dalšímu násilí a komplikuje obnovu komunit.

Navzdory těmto výzvám je možná obnova díky smysluplným investicím do klimatické odolnosti a budování míru.

Sýrie je příkladem, jak změna klimatu komplikuje situaci. Desetiletí násilí zničilo infrastrukturu včetně vodovodů a kanalizací, což zvyšuje zranitelnost vůči nemocem. Kvůli suchu a poklesu hladiny řeky Eufrat jsou lidé odkázáni na kontaminované zdroje vody.

Výsledkem je cholera, jejíž vypuknutí v roce 2022 se dosud nepodařilo dostatečně zvládnout. IRC poskytuje hygienické služby a obnovuje zdravotní infrastrukturu, což pomáhá komunitám přizpůsobit se klimatickým změnám.

Somálsko trpí přímými i nepřímými dopady změny klimatu. Prodloužená období sucha a změny dešťových vzorců způsobují katastrofální neúrodu, úhyn dobytka a rostoucí potravinovou nejistotu. IRC zde pomáhá rodinám prostřednictvím programů, které podporují udržitelnou zemědělskou výrobu a odolnost vůči budoucím klimatickým otřesům.

Klimatické finance jsou klíčovým nástrojem pro zmírnění rizik změny klimatu a ochranu živobytí. IRC pracuje s komunitami v oblastech, jako je Sahel, Sýrie nebo Nigérie, kde podporuje projekty zaměřené na vodní bezpečnost, potravinové systémy a zdravotnickou infrastrukturu. Příklady zahrnují varovné systémy proti povodním a projekty zajišťující semenný materiál.

Investice do těchto projektů umožní komunitám nejen čelit aktuálním výzvám, ale také se připravit na budoucnost.

Data jsou jasná: Země nejvíce zasažené klimatickou a konfliktovou krizí patří mezi nejchudší a nejzranitelnější. Potřebují větší podporu pro přizpůsobení se změně klimatu a překonání extrémní chudoby, vysídlování a politické nestability.

Mezinárodní komunita musí zvýšit investice do programů zaměřených na klimatickou odolnost a prevenci konfliktů. Integrovaná řešení, která kombinují klimatickou adaptaci a budování míru, zajistí, že tyto země budou schopny nejen přežít, ale i prosperovat.

Témata:  klimatická změna Afrika

Související

Aktuálně se děje

30. března 2025 17:21

Zvládla by se Evropa postavit Rusku? Nová analýza ukazuje sílu obou stran

Evropa nemůže ruskou hrozbu podceňovat, ale měla by si uvědomit svou reálnou sílu. Podle analýzy německého magazínu Der Spiegel disponují evropské členské státy NATO dostatkem zbraní i vojáků, aby mohly čelit Rusko. Největší neznámou je bojová připravenost. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Marine Le Pen

Le Penová si u soudu vyslechla trest: Čtyři roky vězení, milionové pokuty, konec kanditatury

V Paříži padl rozsudek, který může zásadně změnit politickou budoucnost Francie. Marine Le Pen, klíčová postava krajní pravice a lídryně strany Národní sdružení (RN), byla shledána vinnou ze zpronevěry finančních prostředků Evropské unie. Soud jí vyměřil pětiletý zákaz výkonu veřejné funkce, čtyřletý trest odnětí svobody, z toho dva roky podmíněně s domácím vězením, a pokutu ve výši 100 000 eur (cca 2,5 milionu korun). Verdikt je pro Le Pen drtivou ranou, neboť byla favoritkou prezidentských voleb v roce 2027.