Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Týrání, mučení, mrzačení. Afričtí migranti přinesli do Evropy otřesné praktiky

uprchlíci, ilustrační fotografie
uprchlíci, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Žehlení prsou a ženská obřízka patří mezi nejkrutější praktiky, které se ve světě na ženách praktikují. Mrzačení s doživotními následky má původ v afrických zemích, díky migraci se ale postupně rozšiřuje i do Evropy, především do Velké Británie. A počet těchto případů stoupá.

Ačkoliv Británie bojuje proti ženské obřízce v afrických zemích, počet případů, kdy je tímto způsobem žena zmrzačena, stoupá. A to především na domácí půdě.

Podle deníku The Independent stoupl počet obřezaných dívek v Británii v roce 2018 o sto procent oproti roku 2017. Nyní se v zemi nachází několik tisíc dívek, které tuto brutální praktiku podstoupily.

Zatímco oficiální úřední zdroje hovoří zhruba o dvou tisících, odhady odborníků jsou mnohem vyšší. Některé uvádí, že by se na území Spojeného království mohlo nacházet až 150 tisíc obřezaných dívek.

Ženská obřízka přitom ve skutečnosti není obřízkou jako takovou. Tímto termínem se označuje lékařský zákrok, při němž je ze závažných zdravotních důvodů odebrána část kůže na pohlavních orgánech. 

Světová zdravotnická organizace proto používá výstižnější termín "mrzačení ženských pohlavních orgánů", neboť se jedná o neodborné zákroky prováděné v domácím prostředí v nesterilních a mnohdy hygienicky nevyhovujících podmínkách, při nichž dochází k odstranění ženských pohlavních orgánů.

Ženská obřízka nemá pro ženy žádné zdravotní přínosy. Naopak, díky neodbornému provedení nožem nebo žiletkou zaživa bez jakékoliv anestezie ženy trpí na psychická traumata, těžké krvácení, problémy s močením, cysty, infekce i na neplodnost.

Ženskou obřízku podle odhadů podstoupily desítky, možná stovky milionů žen po celém světě, přičemž nejvíce v Africe. Ostatně i v Británii se tato praktika objevuje nejčastěji mezi migranty z Afriky. Islám totiž, navzdory domněnkám, nic takového nenařizuje, a i když najdeme i obřezané ženy muslimského vyznání, jde především o záležitost Afričanů.

Bují i další nelidské praktiky

Stejně tak je výhradní záležitostí afrických rodin i další krutá praktika, žehlení prsou. Stejně jako v případě ženské obřízky nemá ani ona nic společného s lékařským zákrokem a zdraví není nijak prospěšná. Naopak opět mrzačí ženské tělo, tentokrát v oblasti ňader.

Metoda, která do Británie proudí z Kamerunu, spočívá v tlačení na dívčí ňadra rozžhavenými kameny. Tím se už v dětství zastaví jejich růst a získávají deformovaný tvar.

Žehlení prsou dívkám nejčastěji provádějí jejich matky nebo babičky, které jej v mládí samy podstoupily. Nemá absolutně žádný zdravotní význam, jediným důvodem, proč je tato metoda prováděna, je snaha o to, aby žena nebyla přitažlivá pro muže.

Nechtěné těhotenství je totiž považováno za potupné, a proto má žehlení prsou odradit případného útočníka a ochránit ženy před znásilněním. Ve skutečnosti ale tato metoda způsobuje spíše rakovinu, infekce, znemožňuje kojení a ženám způsobuje psychický šok s doživotními následky.

Podle deníku The Guardian se s příchodem migrantů z Afriky tato praktika stále častěji vyskytuje i na evropské půdě. Kolik žen ji podstoupilo opět přesně nikdo neví, hovoří se ale o tisícovce až několika tisících.

Témata:  ženy Evropa uprchlíci

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.