Dlouhá staletí vědci a historici nedokázali přijít na to, co stálo za pádem starověké egyptské říše. Tým odborníků z Trinity College v Dublinu ale zjistil, že za koncem jedné z nejmocnějších civilizací své doby mohla stát intenzivní sopečná činnost.
Podle odborníků sopečné erupce omezily monzunové deště a hladina životodárné řeky Nil klesla natolik, že neúroda a hlad zažehly vzpoury a výrazně urychlily pád impéria. Poslední představitelka Ptolemaiovců Kleopatra VII. spáchala po dobytí Římem v roce 30 n.l. sebevraždu, čímž ukončila ságu slavné dynastie.
Tým vědců pod vedením klimatického historika Francise Ludlowa potvrdil, že prosperitu země určovala řeka Nil. Pokles její hladiny zapříčiněný nedostatečnými monzunovými dešti byl zřejmě důvodem, proč v zemi nastal hlad a rozpoutaly se nepokoje, což výrazně oslabilo obranyschopnost armády.
Egypt byl sice sužován invazí Říma, ale krajinu likvidovala opakovaná vulkanická erupce a přetrvávající sucho. Nastal hladomor, občanská válka a Egypt nebyl schopen bránit se invazi zvenčí. Vše tak pravděpodobně spustila sopečná erupce a sopečný popel ovlivnil a zejména oslabil sílu monzunového proudu a tím i hladinu řeky, což urychlilo pád říše. Nil totiž nebyl schopen v tomto období zásobovat zemi vodou.
Podle vědců ale prakticky nelze dokázat a přesně popsat sílu a intenzitu dávných ekologických katastrof. Neexistuje totiž žádná přesná metoda, jak zjistit původ minulých erupcí, a často se tak vědci opírají o kombinaci mnoha metod z více disciplín.
Témata: tajemství záhady, Egypt, historie
Související
12. prosince 2020 13:50
30. listopadu 2020 8:03
20. června 2020 22:02
6. června 2020 22:19
17. dubna 2020 14:25
6. dubna 2020 10:10
