Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rok od vraždy Kuciaka a jeho snoubenky. Co se vlastně stalo? A proč rodina nevěří v dopadení viníka?

Ján Kuciak
Ján Kuciak
Foto: Facebook

Blíží se výročí jedné z nejskandálnějších událostí v historii samostatného Slovenska. Světem otřásla úkladná vražda novináře a jeho snoubenky. Vražda, která si nic nezadala s gangsterskými filmy, proměnila celou zem.

Novinář Jan Kuciak a jeho snoubenka archeoložka Martina Kušnírová byli nalezeni mrtví v domě, kde bydleli ve Veľké Mači, 26. února 2018. Jak se později ukázalo k jejich vraždě došlo 21. února, pět dní trvalo, než matka Martiny Kušnírové podala podnět na policii o dceři, která nebere telefony a než policie dorazila k domu Kuciaka a Kušnírové. O vraždě začaly ihned informovat média a z případu se stala kolosální kauza. Přestože tehdejší slovenský policejní prezident Tibor Gašpar upozornil na to, že vražda souvisí s publicistickou činností Kuciaka, objevila se řada "analýz", které se přikláněly k verzi, že se jednalo o loupežné přepadení.

Postupně byly spekulace vyvráceny a slovenská policie došla k přesvědčení, že se jednalo o úkladnou vraždu. Dnes již v podstatě víme, kdo mladý pár v jejich domě zabil. Jednalo se o skupinu čtyř osob, která vraždu důkladně připravila a zrealizovala. Policie již dotčené obvinila, nicméně stále se neví, kdo si vraždu novináře objednal. Vraždu sice zadala Alena Zsuzsová, ovšem nemá k činu žádný motiv. Za příslib 50 000 euro a odpuštění dluhu 20 000 euro Zoltán Andruskó zorganizoval celou akci. Na střelbu si najal Tomáše Szábo, bývalého policejního vyšetřovatele, pomáhal mu jeho bratranec s vojenským výcvikem Miroslava Marček.

Podezření padlo na italského podnikatele Antonia Vadalu, o jehož podnikání na Slovensku Kuciak psal a který byl nedávno vydán do Itálie kvůli vyšetřování drogových deliktů. Dalším podezřelým se stal podnikatel Marian Kočner, na něhož přibližně dva měsíce před vraždou podal Kuciak trestní oznámení kvůli vydírání. Server Aktuality.sk nedávno zveřejnil nahrávku telefonního rozhovoru mezi Kočnerem a novinářem. Z jejího vyslechnutí běhá mráz po zádech. "Vám se začnu speciálně věnovat, vaší matce, otci, celé rodině," vyhrožuje na nich afektovaný Kočner. Policie na Kuciakovo trestní oznámení reagovala přehodnocením na přestupek a posléze neřešila událost ani jako přestupek. 

O detailech vraždy informovala podrobně Pavla Holcová, Eva Kubániová na webu investigace.cz. Pavla Holcová Jana Kuciaka osobně znala a spolupracovala s ním na některých kauzách.

Texty zveřejněné Kuciakem, a týmem v němž byla i Češka Pavla Holcová, se zabývaly podezřelými podnikatelskými aktivitami v nichž nebyli zapojení jen Vadala s Kočnerem, ale také osoby blízké Robertu Ficovi a především jemu nejbližšímu spolupracovníkovi a tehdejšímu vicepremiérovi a ministru vnitra Robertu Kaliňákovi. Největší masové demonstrace na Slovensku a především v Bratislavě donutili k demisi Kaliňáka, a pod tlakem prezidenta Kisky i dlouholetého slovenského premiéra Roberta Fica.

Rok od tragické události se na různých místech po celém Slovensku plánují další demonstrace. Nad vyšetřováním vraždy totiž panují pochybnosti. Pro server Aktuality.sk se v tomto smyslu vyjádřil například otec zavražděného. Na facebooku bratr Jana Kuciaka Jozef Kuciak rovněž pravidelně vyjadřuje pochybnosti k vyšetřování a k politickým okolnostem vraždy.

Témata:  Ján Kuciak vražda Slovensko

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.