reklama

Před pěti lety poloostrov, kde žije převážně ruskojazyčné obyvatelstvo, anektovalo Rusko. Události na Krymu byly důsledkem krize na Ukrajině, kterou vyvolalo odmítnutí asociační dohody s EU bývalým proruským vedením Ukrajiny. Cesta Krymu, na jehož území se dříve nacházela ukrajinská Krymská autonomní republika a kde Rusko mělo od Ukrajiny dlouhodobě pronajatu sevastopolskou námořní základnu, pod nadvládu Ruska trvala asi tři týdny.

Již v únoru 2014 obsadili parlament na Krymu a budovu místní vlády neoznačení vojáci. Ruský parlament potom schválil 1. března 2014 záměr prezidenta Vladimira Putina nasadit na Krymu vojáky kvůli údajně potřebě chránit životy Rusů na Krymu. Nový šéf autonomní vlády na Krymu Sergej Aksjonov po rozhodnutí ruského parlamentu oznámil, že převzal kontrolu nad bezpečnostními silami, a požádal Putina o pomoc. Ruská armáda poté převzala postupně nad Krymem kontrolu.

Putin ještě 4. března tvrdil, že na Krymu prý neoperují ruští vojáci, ale jen "ozbrojené síly sebeobrany". Později uvedl, že připojení poloostrova k Rusku napomohli vojáci ruských speciálních sil, jakož i jeho připravenost uvést jaderné zbraně do pohotovosti.

Pro připojení Krymu k Rusku se 16. března v referendu vyslovilo 96,8 procenta hlasujících (volební účast činila 83,1 procenta). Krymský parlament v reakci na výsledek referenda, které odmítly USA i EU, následující den vyhlásil nezávislost Krymu a požádal o připojení k Rusku. O další den později, 18. března, Putin podepsal v Kremlu s představiteli Krymské republiky a Sevastopolu smlouvu o vstupu obou subjektů do Ruské federace. Připojení formálně stvrdila 21. března ruská Rada federace, která ratifikovala smlouvu o připojení Krymu včetně Sevastopolu k Ruské federaci jako dva nové subjekty Ruska.

Západ vzápětí uvalil na Rusko sankce, které se dotkly i některých klíčových subjektů na Krymu a které zakazují členským státům účast na investičních a infrastrukturních projektech na poloostrově. Sankce, které byly poté několikrát rozšířeny, tak ještě zhoršily dopravní spojení Ruska s Krymem, což narušuje jeden z hlavních příjmů Krymu - turistický ruch. Rusko totiž v té době nemělo přímé spojení s Krymem.

Moskva se tak rozhodla pro stavbu mostu vedoucího z Ruska přes Kerčský průliv na Krym, který byl slavnostně otevřen loni v květnu. "Most se okupantům bude určitě hodit, až budou prchat z našeho Krymu," okomentoval tehdy stavbu ukrajinský prezident Petro Porošenko. Putin později anexi označil za znovunastolení "historické spravedlnosti" a příklad "skutečné demokracie".

Moskva po anexi začala Krym finančně podporovat, podle ruského tisku již na Krymu investovala převážně do infrastruktury v přepočtu přes 13 miliard dolarů, tento měsíc schválila dalších pět miliard pro období 2019-2022. Soukromý sektor, závislý do značné míry na turistice, ale kvůli sankcím strádá. Loni v srpnu agentura Reuters napsala, že Krymský poloostrov opustil v důsledku sankcí poslední západní hotelový řetězec Best Western.

Většinu poloostrova, který má rozlohu asi 27.000 kilometrů čtverečních (zhruba jako Morava a Slezsko), zabírala až do anexe Krymu Ruskem ukrajinská Krymská autonomní republika, jejímž hlavním městem byl Simferopol. Dalším velkým městem je strategický přístav Sevastopol, který měl se svým okolím status město zvláštního významu.

Na poloostrově žije podle lednových údajů ruského statistického úřadu 2,355 milionu lidí (z toho asi 443.000 v Sevastopolu (tolik lidí žije dohromady v Praze a ve Středočeském kraji). Přes 65 procent obyvatel tvořili podle údajů z roku 2014 Rusové (podle sčítání z roku 2001 to bylo 60 procent, asi 15 procent Ukrajinci (podle sčítání z roku 2001 to bylo 24 procent) a 12 procent krymští Tataři. Novější údaje ruský statistický úřad nezveřejnil.

Zábor Krymu Ruskem neuznává drtivá většina států světa, návrat ztraceného území slibuje svým občanům i Kyjev. Podle mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) se od ruské okupace poloostrova zhoršila situace v oblasti lidských práv. Na pronásledování si stěžují hlavně Krymští Tataři, kterých žije na poloostrově asi čtvrt milionu, a loni na podzim ruská tajná služba udeřila také na krymské jehovisty.

K politikům, kteří se vyjadřují proti sankcím, patří i český prezident Miloš Zeman. Loni při vystoupení ve Štrasburku před Parlamentním shromážděním Rady Evropy označil anexi Krymu za "fait accompli", tedy za hotovou věc. Kyjev a Moskva by se podle něj měly dohodnout na kompenzaci, ať v penězích či v ropě a plynu. Jeho nápad tehdy rozhořčeně odmítl jak Kyjev, tak i Kreml.

3 komentáře (Poslední 26.02. 19:50) Napište svůj názor

reklama