Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ultrapravice ovládne europarlament? Tradiční strany čeká výprask, naznačuje průzkum

Sídlo Evropského parlamentu
Sídlo Evropského parlamentu
Foto: Pixabay

Ultrapravicové strany by v květnových volbách mohly téměř zdvojnásobit svoje zastoupení v Evropském parlamentu (EP), zatímco konzervativci a sociální demokraté výrazně ztratí. Ukazuje to průzkum veřejného mínění, o jehož výsledcích dnes informoval německý list Bild.

Parlamentní frakce Evropa národů a svobody (ENF), kam patří například francouzské nacionalistické Národní sdružení Marine Le Penové nebo populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ), by své dosavadní zastoupení 37 míst mohla zvýšit až na 67, uvedl Bild. Ultrapravice by zvítězila ve Francii, Itálii a Polsku, tedy ve třech ze šesti zemí, kde se průzkum konal.

Konzervativci sdružení ve frakci Evropská lidová strana (EPP) podle průzkumu ztratí 43 míst a získají jen 174 mandátů, frakce Pokrokového spojenectví socialistů a demokratů (S&D), která sdružuje sociálnědemokratické strany, sníží své zastoupení ze 186 na 141. Poslanecká skupina Aliance liberálů a demokratů (ALDE) získá 33 křesel a bude jich mít 101, Zelení přijdou o osm mandátů a obsadí v EP 44 míst.

Parliament has released the second seat projections, based on a cross-section of national polls, for the composition of the next European Parliament.Read more ➡️ https://t.co/xBdLin2Ian pic.twitter.com/SvL1fz9JW0

— European Parliament (@Europarl_EN) 1. března 2019

Kromě Francie, Itálie a Polska průzkum zjišťoval preference v Německu, Španělsku a Rakousku. Volby do Evropského parlamentu se v České republice uskuteční 24. a 25. května.

Témata:  průzkumy EuroZprávy.cz EU Evropský parlament evropské volby (2019)

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.