Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Odklad brexitu zasáhl i do eurovoleb, opět se bude volit 751 europoslanců

Sídlo Evropského parlamentu
Sídlo Evropského parlamentu
Foto: Pixabay

Noční rozhodnutí summitu Evropské unie o dalším odkladu brexitu znamená, že po květnových volbách bude mít Evropský parlament opět 751 europoslanců. Zřejmě do konce října, kdy by nově měla Británie z EU odejít, v něm totiž bude zasedat tak jako dosud také 73 britských poslanců. Jejich účast a následný odchod přitom může v europarlamentu zamíchat poměry sil.

Až do svého odchodu je totiž Spojené království členem EU s plnými právy i závazky, zdůrazňují to ostatně i závěry nočního summitu. Proto se také na území země, která měla unii původně opustit už 29. března, musí konat eurovolby. Součástí dnešního rozhodnutí 27 prezidentů a premiérů je také to, že pokud by Londýn volby na konci května nezorganizoval, odešla by Británie bez dohody už k 1. červnu.

Naopak pro celkem 14 států, které dosud počítaly s tím, že se počty jejich zástupců v europarlamentů zvýší, vývoj znamená, že budou mít stejný počet křesel jako dosud. Původní plán totiž předpokládal, že se počet členů europarlamentu po brexitu ze 751 sníží na 705 a například lidé ve Francii či Španělsku budou volit o pět europoslanců více, v Nizozemsku či v Itálii o tři. Česka by se změny dotknou neměly, ale třeba také Slovensko si mělo o jednoho zástupce polepšit.

Britští členové europarlamentu ale mohou odejít i dříve než na konci října - ve chvíli, kdy britská Dolní sněmovna od nynějška do nyní odsunutého data brexitu potvrdí text dohody o spořádaném odchodu země z EU, nastane brexit k prvnímu dni následujícího měsíce. Teoreticky tak Británie může unii opustit ještě 1. května před eurovolbami, ale také v období po nich a před faktickým začátkem mandátu nových britských europoslanců na počátku července.

"Členský stát je plnoprávným členským státem až do chvíle odchodu. A také europoslanci mají plná práva až do chvíle odchodu," komentoval dnes vývoj první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který je v této souvislosti ale také volebním lídrem evropských socialistů. Ti začali v posledních týdnech dlouhý odklad brexitu a britské eurovolby jednoznačně podporovat.

We are only 7% of the world’s population. A rules-based and values-based global order is the best defence of Europe’s interests.

— Frans Timmermans (@TimmermansEU) 11. dubna 2019

Timmermansova frakce totiž může s britskými europoslanci získat a na jejich odchodu tratit. Například průzkum organizace Open Europe publikovaný ve středu předpokládá v Británii v eurovolbách jasné vítězství labouristů se skoro 38 procenty, vládní konzervativci by měli mít 23 procent a nová Strana pro Brexit euroskeptika Nigela Farage procent 10.

Mrs May goes to meet the boss. https://t.co/Wf5eZ3oMr1

— Nigel Farage (@Nigel_Farage) 9. dubna 2019

Následný odchod těchto poslanců v říjnu - či dříve - by tak mohl znamenat přeskupení sil v evropské politice, posílení socialistů například komplikuje šance kandidáta evropských lidovců Manfreda Webera na nástup do čela budoucí Evropské komise. Britští europoslanci z Konzervativní strany budou totiž posilou pro uskupení Evropští konzervativci a reformisté (ECR), které do voleb vede Jan Zahradil z ODS.

Předseda europarlamentu Antonio Tajani ve středu večer na summitu šéfy států a vlád zemí EU varoval, že eurovolby není možné vnímat jako hru. Věc související s volbou nových britských europoslanců je podle něj třeba vyřešit "smysluplně, s plným ohledem na demokratické fungování unie" i práva občanů zemí EU vybírat do europarlamentu své zástupce.

Ve chvíli, kdy Británie z unie odejde, skončí také mandáty jejím zástupcům v EP a spustí už zmíněný plán snížení počtu jeho členů. Oněch 27 míst pro europoslance "navíc" ze 14 států bloku bude doplněno podle národních volebních zákonů stejně, jako kdyby tito noví členové EP například nahrazovali europoslance, který se vzdal mandátu, uvedlo tiskové oddělení europarlamentu.

Témata:  EU Brexit Eurovolby

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.